Dnes je Alpenvorland tématem, které upoutalo pozornost různorodého a neustále se rozšiřujícího publika. Od svého vzniku vyvolává debaty, diskuse a úvahy v různých oblastech, jako je politika, věda, technologie, kultura a společnost obecně. S postupem času se Alpenvorland stal tématem velkého významu a zájmu pro různé generace, protože dokázal překonat bariéry a hranice a stal se základní součástí každodenního života mnoha lidí. V tomto článku dále prozkoumáme dopad Alpenvorland a analyzujeme jeho vliv na různé aspekty současného života.
Alpenvorland | |
---|---|
Nejvyšší bod | 1254 m n. m. (Salmaser Höhe) |
Nadřazená jednotka | Alpy |
Sousední jednotky | Ostalpen, Schweizer Mittelland, Südwestliche Mittelgebirge, Östliche Mittelgebirge |
Podřazené jednotky | Donau-Iller-Lech-Platte, Unterbayerisches Hügelland und Isar-Inn-Schotterplatten, Südliches Alpenvorland |
Světadíl | Evropa |
Stát | Německo Rakousko Švýcarsko |
Horniny | molasa |
Povodí | Rýn, Dunaj |
Souřadnice | 48° s. š., 12° v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alpenvorland neboli Alpské podhůří je přírodní region v německých spolkových zemích Bádensko-Württembersko a Bavorsko, s alespoň teoretickým přesahem do sousedního Švýcarska a Rakouska. Ve Švýcarsku na něj navazuje Schweizer Mittelland (Švýcarská plošina), v Rakousku se obdobná geomorfologická oblast táhne až k Vídni, kde na ni navazují Vněkarpatské sníženiny. Zatímco český pojem „Alpské podhůří“ lze aplikovat na celý tento pás podél severního okraje Alp, německý přírodní region „Alpenvorland“ je přesně definován pouze na území Německa.
Podle německého členění se Alpenvorland dělí na následující oblasti: