V dnešním světě získal Andrej Sládkovič nebývalý význam. Ať už na pracovišti, v akademické, kulturní nebo sociální sféře, Andrej Sládkovič se stal tématem obecného zájmu, které vzbuzuje zvědavost a potřebu porozumění. Tento fenomén vyvolal nekonečné debaty, výzkumy a úvahy o jeho dopadu a významu v současné společnosti. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty související s Andrej Sládkovič, od jeho historických počátků až po jeho důsledky v každodenním životě lidí. Prostřednictvím podrobné analýzy se snažíme toto téma osvětlit a nabídnout nové pohledy, které nám umožní pochopit jeho důležitost v dnešním světě.
Andrej Sládkovič | |
---|---|
Rodné jméno | Andrej Braxatoris |
Narození | 30. března 1820 Krupina |
Úmrtí | 20. dubna 1872 (ve věku 52 let) Radvaň |
Místo pohřbení | Radvaň |
Povolání | básník, spisovatel, literární kritik, dramatik, novinář, farář, kritik, překladatel a luteránský farář |
Alma mater | Univerzita Martina Luthera |
Významná díla | Marína, Detvan |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Andrej Sládkovič, vlastním jménem Andrej Braxatoris (30. března 1820, Krupina – 20. dubna 1872, Radvaň), byl slovenský evangelický farář, básník, literární kritik, publicista a překladatel. Ve starší české literatuře je uváděn jako Ondřej Sládkovič.
Pocházel z rodiny učitele Ondřeje Braxatorise a Terezie, rozené Bartolomeidesové. Vzdělání získal v letech 1826 – 1830 v Krupině, v letech 1830 – 1831 se zdokonaloval v maďarštině v Perőcsény, v letech 1831 – 1832 navštěvoval piaristické gymnázium v Krupině, v letech 1832 – 1840 pokračoval ve studiu na Evangelickém lyceu v Banské Štiavnici, v letech 1840 – 1842 navštěvoval Evangelické lyceum v Bratislavě a nakonec v letech 1843 – 1844 studoval teologii na univerzitě v Halle. V roce 1847 byl vysvěcený na kněze a začal působit jako evangelický farář v Hrochoti. Od roku 1856 až do smrti působil jako farář v Radvani nad Hronom. Na Slovenském národním shromáždění, které se konalo ve dnech 6.–7. června 1861 v Turčianském Svätém Martině a na kterém bylo přijato Memorandum národa slovenského, byl zapisovatelem. Byl zakládajícím členem Matice slovenské.
Jeho syn, Martin Miloš Braxatoris také evangelický farář, byl známý básník, redaktor a překladatel. Jeho vnukem byl libretista a textař Pavol Braxatoris, spoluzakladatel slovenské operety a známý spoluautor operet s Gejzou Dusíkem jako např. Modrá ruža, Pod cudzou vlajkou a jiných.
|
|
z francouzsštiny
z ruštiny
z němčiny