V dnešním světě se Anjouovská říše stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Od profesionálů po amatéry, Anjouovská říše upoutal pozornost mnoha jednotlivců, kteří se snaží lépe porozumět jeho důležitosti a dopadu na společnost. V průběhu historie měl Anjouovská říše významný vliv na různé aspekty každodenního života, od kultury po technologie. V tomto článku do hloubky prozkoumáme roli, kterou Anjouovská říše sehrál v průběhu času, a také její význam v moderním světě. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty Anjouovská říše a jeho význam v současném světě.
Říše Plantagenetů L'Empire Plantagenêt
| |||||||
Geografie
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Státní útvar | |||||||
Státní útvary a území | |||||||
Anjouovská říše, neboli také Angevinská říše, je novověké označení pro personální unii Anglického království a rozsáhlých držav v západní Francii v letech 1154–1214 v rukou dynastie Plantagenetů z rodu Anjouovců. Proto je také nazývána Říše Plantagenetů (francouzsky L'Empire Plantagenêt).
Tato říše vznikla, když Jindřich II. své dědictví po otci Geoffroyovi Plantagenetovi (normandské vévodství, hrabství Anjou, Maine, Touraine) a po matce Matyldě Anglické (anglické království) roku 1154 rozšířil sňatkem s Eleonorou Akvitánskou o akvitánské vévodství a Gaskoňsko. Následně k panství připojili ještě bretaňské vévodství. Vládnoucí vrstva byla jazykově a kulturně francouzská.
Anjouovská říše, která se rozpínala mezi Skotskem a Pyrenejemi, byla nejmocnějším politickým útvarem v Evropě v druhé polovině 12. století. Plantagenetové byli jako angličtí králové rovni francouzskému králi, ale jako francouzští vévodové a knížata stáli vůči němu formálně ve vazalském postavení. Svým potenciálem říše přispěla významně k ekonomickému rozmachu západní Evropy, na druhou stranu však její existence a rozpínavost vážným způsobem zkomplikovaly vztahy mezi panovníky Anglie s Francie a vytvořily zázemí pro budoucí války mezi oběma zeměmi.
Období rozmachu Anjouovské říše bylo ukončeno v letech 1204 až 1206 porážkou Jana Bezzemka po jeho střetu s francouzským králem Filipem II. Augustem, který získal podstatnou část jeho pevninských držav. Tato změna byla potvrzena francouzským vítězstvím u Bouvines roku 1214. Spory o francouzské državy mezi Kapetovci a Plantagenety však trvaly nadále a měly později pokračování ve stoleté válce.