Bács-Kiskun
V dnešním světě je Bács-Kiskun relevantní téma, které se stalo středem pozornosti velkého množství jednotlivců. Od svého vzniku vzbuzuje Bács-Kiskun zájem specialistů a nadšenců, kteří věnovali čas a úsilí zkoumání a plnému pochopení jeho různých aspektů. Od svých dopadů na společnost až po možné dlouhodobé důsledky, Bács-Kiskun je předmětem četných debat a diskuzí v různých oblastech. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Bács-Kiskun, prozkoumáme jeho původ, vývoj a jeho dopad dnes.
| Župa Bács-Kiskun Bács-Kiskun vármegye | |
|---|---|
 Palác Cifra, Kecskemét | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Kecskemét |
| Souřadnice | 46°30′ s. š., 19°25′ v. d. |
| Rozloha | 8 445,15 km² |
| Časové pásmo | +1 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 533 710 |
| Hustota zalidnění | 63,2 obyv./km² |
| Jazyk | maďarština |
| Národnostní složení | Maďaři, v malém počtu Němci a Chorvati |
| Náboženství | křesťanství |
| Správa regionu | |
| Stát |  Maďarsko |
| Nadřazený celek | Maďarsko |
| Druh celku | Župa |
| Podřízené celky | 10 okresů 118 obcí |
| Vznik | 1950 |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | BK |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bács-Kiskun je největší župa v Maďarsku. Vznikla při administrativní reformě roku 1950 sloučením maďarského zbytku župy Bács-Bodrog a jižní poloviny dosavadní župy Pest-Pilis-Solt-Kiskun. Hlavním městem je Kecskemét, dalšími významnými městy jsou Baja a Kalocsa.
Bács-Kiskun hraničí se župami Baranya, Tolna, Fejér, Pest, Jász-Nagykun-Szolnok, Csongrád-Csanád a na jihu se Srbskem a velmi krátce i s Chorvatskem.
Geografie
Území župy se nachází v plochém Dunajsko-Tiském meziříčí (Duna-Tisza köze), jeho nadmořská výška se pohybuje mezi 94 a 174 metry. Nejvyšším bodem je Ólom-hegy ("Olověná hora") na vrcholu písečné duny Illancs. Západní hranici župy tvoří veletok Dunaj, jinak je území poměrně suché a jeho značnou část pokrývá step, chráněná v Malokumánském národním parku.
Doprava
Severovýchodem župy (přes Kecskemét a Kiskunfélegyházu) prochází dálnice M5, vedoucí z Budapešti do Szegedu a dále na Balkán. Druhou silniční osou je silnice č. 51, vedoucí podél Dunaje. Se západním břehem ji spojuje úsek dálnice M9, vedoucí do Szekszárdu.
Od severu na jih prochází župou hlavní železnice mezi Maďarskem a Srbskem, přes hraniční přechod Kelebia-Subotica. Na této trati leží města Kiskunhalas a Kiskőrös.
Okresy
Župa Bács-Kiskun se člení na 11 okresů.
- Okres Bácsalmás (Bácsalmás)
- Okres Baja (Baja)
- Okres Jánoshalma (Jánoshalma)
- Okres Kalocsa (Kalocsa)
- Okres Kecskemét (Kecskemét)
- Okres Kiskőrös (Kiskőrös)
- Okres Kiskunfélegyháza (Kiskunfélegyháza)
- Okres Kiskunhalas (Kiskunhalas)
- Okres Kiskunmajsa (Kiskunmajsa)
- Okres Kunszentmiklós (Kunszentmiklós)
- Okres Tiszakécske (Tiszakécske)
Sídla
Statutární město
Ostatní města
V závorce je uveden počet obyvatel z roku 2005
|
|
Obce
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bács-Kiskun na Wikimedia Commons
