Bloudění

V tomto článku prozkoumáme dopad, který má Bloudění v různých oblastech společnosti. Bloudění je dnes velmi aktuální téma, které upoutalo pozornost akademiků, odborníků i veřejného mínění obecně. V průběhu historie hrál Bloudění klíčovou roli při utváření našich životů a způsobu, jakým vidíme svět kolem nás. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme, jak Bloudění ovlivnil kulturu, politiku, ekonomiku a další aspekty společnosti, a také důsledky, které to mělo pro budoucnost. Doufáme, že zkoumáním různých perspektiv a důkazů objasníme toto relevantní téma a podpoříme kritické úvahy o jeho současném a budoucím dopadu.

O filmu s premiérou roku 1966 pojednává článek Bloudění (film).
Bloudění
AutorJaroslav Durych
ZeměČeskoslovensko
Jazykčeština
EdicePhilobiblon
NámětAlbrecht z Valdštejna, třicetiletá válka
Žánrhistorický román
VydavatelLadislav Kuncíř
Datum vydání1929
Předchozí a následující dílo
Rekviem
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bloudění je historický román Jaroslava Durycha, který vyšel v roce 1929 s podtitulem Větší valdštejnská trilogie. Děj se odehrává od popravy českých pánů na Staroměstském náměstí. Hlavními postavami jsou: Jiří, proticísařský rebel, zprvu oddaný páže "zimní královny" Alžběty, později ve službách Albrechta z Valdštejna; Jiří ztělesňuje český národ; zamiluje se do Andělky, která je Španělka či přesněji Katalánka a ztělesňuje katolickou víru a zbožnost. Jiří, smrtelně zraněn v Chebu při obraně Albrechta proti vyslaným vrahům, je před smrtí sezdán s Andělkou a zplodí s ní dítě, symbol naděje nového pokolení.

Jde o rytmickou prózu; mnoho popisů drastických scén z války i dialogů používá (často ironicky) soudobého stylu. Hlavní metafora, "bloudění", se týká hlavně politických, ideových, mravních a duchovních zmatků doby; uprostřed nich hlavní postavy bloudí z místa na místo a znovu a znovu se setkávají.

Román byl ještě před druhou světovou válkou přeložen do angličtiny (s titulem "The Descent of the Idol"), němčiny (Pavlem Eisnerem, s titulem "Friedland"), dánštiny ("Kaos") a slovinštiny ("Blodnje"); později též do polštiny a maďarštiny. V roce 1930 byl poctěn Československou státní cenou.

Volným pokračováním je sbírka tří povídek z roku 1930 Rekviem