Dnes je Brněnská vrchovina tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo relevanci v současném prostředí, Brněnská vrchovina je téma, které nikdy nepřestane fascinovat a intrikovat ty, kteří se do něj ponoří. V tomto článku se podíváme hlouběji na Brněnská vrchovina, prozkoumáme jeho různé aspekty a nabídneme jedinečný pohled na toto široké a rozmanité téma. Doufáme, že prostřednictvím podrobné analýzy a kritického zkoumání objasníme Brněnská vrchovina a poskytneme našim čtenářům úplnější pochopení tohoto tématu, které nás tolik ovlivňuje.
Brněnská vrchovina | |
---|---|
Drahanská vrchovina u Protivanova | |
Nejvyšší bod | 735 m n. m. (Skalky) |
Nadřazená jednotka | Česko-moravská subprovincie |
Sousední jednotky | Českomoravská vrchovina, Východočeská tabule, Orlická oblast, Jesenická oblast, Západní Vněkarpatské sníženiny |
Podřazené jednotky | Boskovická brázda, Bobravská vrchovina, Drahanská vrchovina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Brněnská vrchovina na mapě Česka | |
Horniny | vápenec |
Povodí | Svitava |
Souřadnice | 49°18′36″ s. š., 16°28′12″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brněnská vrchovina je geomorfologická oblast na střední a jižní Moravě. Leží především severně, zčásti západně a jihozápadně od Brna. Je to soustava vrchovin, pahorkatin a brázd z vyvřelin brněnského masivu, dále devonských, spodnokarbonských a permokarbonských sedimentů, ve sníženinách též s miocenními uloženinami.
Patří pod Česko-moravskou subprovincii. Dělí se na 3 celky, z nichž turisticky nejpřitažlivější je Drahanská vrchovina, ve které leží Moravský kras. Dalšími celky jsou Bobravská vrchovina a Boskovická brázda. Nejvyšším vrcholem Brněnské vrchoviny jsou Skalky (735 m n. m.).