Brněnský drak je téma, které je předmětem studia a debat po celá desetiletí. Jeho význam a dopad na společnost vyvolal neustálý zájem o jeho analýzu a pochopení. Postupem času byl zkoumán z různých úhlů pohledu a snažil se pochopit jeho důsledky a aplikace v různých oblastech. V tomto článku bude k Brněnský drak přistupováno z kritické perspektivy a představí různé přístupy a názory, které čtenáři umožní získat širokou a úplnou představu o tomto tématu. Kromě toho budou analyzovány hlavní trendy a poslední vývoj, které poznamenaly jeho vývoj, a nabídne panoramatický pohled na jeho význam v současném kontextu.
Brněnský drak je vycpaný krokodýl zavěšený u stropu průjezdu Staré radnice v Brně.
Původ Brněnského draka není věrohodně doložen. Mezi obyvateli Brna o něm již po staletí koluje řada pověstí. Podle jedněch byl krokodýl do Brna dovezen již vycpaný, podle jiných žil původně v jeskyni u řeky Svratky.
Nejčastěji se traduje, že krokodýla daroval Brnu markrabě Matyáš roku 1608. Zpráva o tom byla uložena do báně radniční věže roku 1749. Drak však musel být v Brně již před rokem 1608, protože podle účtů z brněnského archivu byl restaurován a odčervován již v letech 1578, 1579. Sama Stará radnice, v jejímž průjezdu je krokodýl zavěšen, však na vstupenkách do věže uvádí, že krokodýl byl darem tureckých poslů králi Matyášovi II. roku 1609.
Říká se také, že draka přivezli do Brna rytíři z křížových výprav.[zdroj?]
Podle jiné pověsti narazili lidé na draka ve skalách při budování města Trutnova. Draka ulovili, zabili a vycpaného uložili na trutnovském hradu. To se mělo odehrát již kolem roku 1006. Trutnovští jej pak věnovali roku 1024 na sněmu v Brně knížeti a dostali za to právo mít pečeť s obrazem draka.