Dnes se chceme věnovat velmi zajímavému a relevantnímu tématu, které jistě vzbudí zájem mnoha našich čtenářů. Při této příležitosti se ponoříme do fascinujícího světa Celestýn I., prozkoumáme jeho různé aspekty a ponoříme se do jeho dnešní důležitosti. Celestýn I. je bezpochyby téma, které zaujalo pozornost odborníků i fanoušků, a prostřednictvím tohoto článku se snažíme poskytnout úplný a podrobný přehled všeho, co Celestýn I. obklopuje. Od jeho historie až po jeho praktické využití, včetně jeho dopadu na současnou společnost, toto téma rozebereme z různých úhlů, abychom našim čtenářům poskytli obohacující a poučný pohled. Připojte se k nám na této vzrušující prohlídce Celestýn I.!
Svatý Celestýn I. | |
---|---|
43. papež | |
Církev | římskokatolická |
Pontifikát začal | 10. září 422 |
Pontifikát skončil | 27. července 432 |
Předchůdce | Bonifác I. |
Nástupce | Sixtus III. |
Osobní údaje | |
Datum narození | ??? |
Místo narození | ??? |
Datum úmrtí | 27. července 432 |
Místo úmrtí | Řím, Itálie |
Místo pohřbení | Priscilliny katakomby |
Svatořečení | |
Svátek | 27. července (římskokatolická církev) 8. dubna (pravoslavná církev) |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev, řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem, pravoslavná církev, anglikánská církev, luteráni |
Seznam papežů nosících jméno Celestýn multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svatý Celestýn I., také Celestin, latinsky Coelestinus znamená "Nebeský" († 27. července 432) byl římskokatolický kněz, v úřadu papeže katolické církve od 10. září 422 do 27. července 432. Bojoval proti náboženské herezi, potíral pelagianismus a nestoriánství. Starého kněze Nestoria, který kritizoval titul Panny Marie Bohorodička, svatý Celestýn exkomunikoval.
O jeho mládí nejsou téměř žádné zprávy. Podle Liber pontificalis byl jeho otec Říman a jmenoval se Priscus.
Určitou dobu prý žil v Miláně se sv. Ambrožem. Nejstarší zmínka o něm pochází z dokumentu o Inocencovi I., kde se o něm mluví jako o jáhnovi (diakon) (416). Z roku 418 pochází uctivý dopis od svatého Augustina.
Celestýn nastoupil na papežský stolec v roce 422, podle Tillemonta 10. září, podle bollandistů se tak stalo 3. listopadu.
Navzdory tehdejším nepokojným časům byl zvolen bez opozice (podle listu od sv. Augustina, v němž je žádán o pomoc ve sporu Antoninem, biskupem z Fessuly). Zdá se, že Augustin a Celestýn byli velmi blízcí přátelé. Po Augustinově smrti (430) napsal Celestýn dlouhý list biskupům v Galii, v němž zakázal útoky na jeho památku.
Celestýn během svého pontifikátu vysvětil v Římě baziliku svaté Sabiny na Aventinu, z níž se dosud zachovalo několik cedrových prken.
Tvrdě potlačoval pelagiánství a v pozdějších letech i nestoriánství, jehož hlavního představitele Nestoria při jednání římského synodu roku 431 exkomunikoval. Posledními známými úředními činy Celestýna bylo vysílání misionářů na britské ostrovy, svatého Patrika do tehdy ještě pohanského Irska a Británie. Biskup Palladius byl vyslán o rok dříve, z Irska brzy uprchl a zemřel v roce 432 v Británii.
Zemřel jako svatý vyznavač přirozenou smrtí. Podle Liber pontificalis byl 6. dubna 432 pohřben v Římě v Priscilliných katakombách ve vlastním mauzoleu (sarkofágu), které bylo po roce 449 vyzdobeno malbami s motivy z dogmatu o monofyzitismu podle závěrů koncilu v Efesu. Po jeho smrti zůstal římský stolec 21 dnů prázdný. Jeho ostatky byly později přeneseny do římské baziliky sv. Praxedy, další do baziliky svatého Pavla za hradbami a do kostela sv. Štěpána (San Stefano) v Bologni.