V tomto článku důkladně prozkoumáme Chivský chanát a jeho dopad na různé oblasti života. Od svých počátků až po přítomnost v dnešní společnosti hraje Chivský chanát zásadní roli ve způsobu, jakým interagujeme, pracujeme a máme vztah ke světu kolem nás. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé perspektivy a názory týkající se Chivský chanát a také jeho vývoj v čase. Tento článek se snaží poskytnout úplný a vícerozměrný pohled na Chivský chanát, což čtenářům umožní lépe porozumět jeho důležitosti a významu v různých kontextech.
Chivský chanát خیوه خانلیگی
| |||||||
Geografie
| |||||||
Rozloha
|
67 521 km² (rok 1911)
| ||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Počet obyvatel
|
|||||||
Národnostní složení
|
|||||||
Státní útvar | |||||||
Vznik
|
|||||||
Zánik
|
|||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Chivský chanát (uzbecky خیوه خانلیگی, v přepisu v latince Xiva xonligi; persky خانات خیوه) byl nezávislý a později polonezávislý chanát turkického národa Uzbeků v Asii v oblasti dolního povodí Amudarji. Existoval v letech 1512 až 1920, přičemž v letech 1740–1746 byl okupován perským šáhem Nádirem a od roku 1873 byl protektorátem Ruského impéria. Hlavním městem byl nejprve Kuňja-Urgenč, ale v důsledku změny toku Amudarji v roce 1576 se zhruba do roku 1620 stala hlavním městem Chiva.
V návaznosti na říjnovou revoluci v Rusku abdikoval v únoru 1920 poslední chán a na území chanátu byla 26. dubna 1920 vyhlášena Chórezmská lidová sovětská republika. Ta byla o pár let později rozdělena mezi Turkmenskou SSR a Uzbeckou SSR, z kterých později vznikly moderní Turkmenistán a Uzbekistán.