V dnešním světě je Demokraticky-republikánská strana předmětem rostoucího zájmu a debat v různých oblastech. Od svého vzniku Demokraticky-republikánská strana upoutal pozornost odborníků, akademiků, výzkumníků a široké veřejnosti a vyvolal řadu diskusí a úvah o jeho dopadu, relevanci a možných důsledcích. Různé přístupy a perspektivy týkající se Demokraticky-republikánská strana daly vzniknout rozsáhlému souboru znalostí a informací, které sahají od historických a kulturních aspektů až po vědecké a technologické otázky. V tomto smyslu se tento článek snaží nabídnout komplexní a multidisciplinární vizi Demokraticky-republikánská strana, která se zabývá různými aspekty a přístupy, které nám dnes umožňují prohloubit její chápání a význam.
Demokraticky-republikánská strana | |
---|---|
Democratic-Republican Party | |
Datum založení | 1792 |
Datum rozpuštění | 1825 |
Předseda | Thomas Jefferson |
Zakladatel | Thomas Jefferson |
Sídlo | Washington, D.C., Spojené státy americké |
Ideologie | Klasický liberalismus , agrarianismus, republikanismus frakce: Nacionalismus, izolacionismus |
Barvy | Zelená a modrá |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Democratic-Republican Party, (česky: Demokraticky-republikánská strana, nebo Demokratičtí republikáni, Jeffersonovi demokrati či prostě Republikáni) byla jedna z nejvýznamnějších politických stran USA, která se zformovala brzo po jejich vzniku. Strana se seskupila okolo osoby Thomase Jeffersona. Strana neměla ustálené a oficiální označení a fungovala poměrně neformálně, protože systém stran v té době teprve vznikal. Po prezidentských volbách v roce 1824 se rozdělila do dvou stran - Demokratická strana a Národní republikánská strana (z té vznikla Strana Whigů, ze které po odchodu některých jejích představitelů, jako byl například Abraham Lincoln, vznikla dnešní Republikánská strana).
Byla to liberální strana, která prosazovala názor, že lépe se dá vládnout lidem, kteří svobodně uvažují, rozmýšlejí a jednají, než lidem, kteří jsou více pod dozorem státu. Stavěla se proti přílišné centralizaci USA. Strana také prosazovala volební právo pro všechny, bez ohledu na jejich majetek (na rozdíl od strany federalistů). Demokratičtí republikáni rovněž odmítali to, aby stát finančně podporoval vybrané skupiny obyvatel, na úkor jiných. Názorově stáli Demokratičtí republikáni proti Federalistům.
Volební rok | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1788 | 1790 | 1792 | 1794 | 1796 | 1798 | 1800 | 1802 | 1804 | 1806 | |
Federalisté | 37 | 39 | 51 | 47 | 57 | 60 | 38 | 39 | 25 | 24 |
Demokratičtí republikáni | 28 | 30 | 54 | 59 | 49 | 46 | 65 | 103 | 116 | 118 |
Procento republikánů | 43 | 43 | 51 | 56 | 46 | 43 | 63 | 73 | 82 | 83 |
Volební rok | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1788 | 1790 | 1792 | 1794 | 1796 | 1798 | 1800 | 1802 | 1804 | 1806 | |
Federalisté | 18 | 16 | 16 | 21 | 22 | 22 | 15 | 9 | 7 | 6 |
Demokratičtí republikáni | 8 | 13 | 14 | 11 | 10 | 10 | 17 | 25 | 17 | 28 |
Procento republikánů | 31 | 45 | 47 | 34 | 31 | 31 | 53 | 74 | 71 | 82 |