Drysvjaty
V tomto článku prozkoumáme do hloubky fascinující svět Drysvjaty. Od jeho počátků až po jeho dnešní dopad se ponoříme do různých aspektů, které tvoří toto velmi relevantní téma. Budeme analyzovat jeho význam ve společnosti a jak se v průběhu let vyvíjel. Dále prozkoumáme různé pohledy a názory na Drysvjaty s cílem nabídnout úplný a objektivní pohled. Drysvjaty je bezpochyby téma, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení, takže doufáme, že tento článek bude velmi zajímavý a užitečný pro všechny čtenáře.
| Drūkšiai | |
|---|---|
 jezero Drūkšiai (Drysvjaty) u vsi Tilžė v Litvě | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Bělorusko Litva |
| Oblast: Kraj | Vitebská oblast Utenský kraj |
  | |
| Zeměpisné souřadnice | 55°37′55″ s. š., 26°36′50″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 44,79 km² |
| Délka | SZ–JV 10,4 km |
| Šířka | 9,9 km |
| Objem | 0,370 km3 |
| Povodí | 613 km² |
| Max. hloubka | 33,3 m |
| Ostatní | |
| Typ | morénové jezero |
| Nadm. výška | 141,6 m n. m. |
| Pobřeží | 60,5 km |
| Přítok vody | 11: Apyvardė, Smalva, Gulbinė, Ričia, Karosinė a další |
| Odtok vody | Prorva |
| Ostrovy | 10: Pilies (21 ha), Liepinė, Pušinė, Ulavis a další |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Drysvjaty (litevsky Drūkšiai, bělorusky Дрысвяты nebo Дрысьвяты, rusky Дрисвяты) je jezero v Litvě a v Bělorusku (Braslavský okres Vitebské oblasti), 2 km na jih od litevsko-lotyšské státní hranice. Má rozlohu 44,79 km², z čehož je v současnosti 10 km² na území Běloruska; do roku 1997, kdy byla podepsána smlouva mezi Litvou a Běloruskem o státní hranici Litvě náleželo 99,4 % plochy a jen 253 ha náleželo Bělorusku. Průměrná hloubka je 7,6 m. Průhlednost vody je v létě 7,8 m. Maximální hloubky dosahuje 33,3 m. Koncentrace minerálních solí: 221–274 mg/l. Rozkládá se na severovýchodním okraji Baltského pojezeří, je morénové a má lopatkový tvar.
Pobřeží
Pobřeží je značně členité s množstvím valounů. Výška břehů dosahuje 15 m. Poloostrovy (na jihu): Drūkšių, Serbiejiškės, Grikiniškės pusiasalis. Zálivy: (na jihu): Drūkšių, Šaškų, Grikiniškės įlanka, (na severu): Tilžės a Garšvinės įlanka. Nedaleko je město Visaginas.
Vodní režim
Přitéká do něj 11 malých potoků a odtéká z něj řeka Prorva, která je přes jezero Obloje a řeku Drūkša spojená s řekou Dysnou (levý přítok Západní Dviny).
Využití
Regulovaný odtok z jezera využívá hydroelektrárna „Přátelství“ (Draugystės) (nedaleko vsi Drysvjaty (Bělorusko), která byla roku 1953 postavena spoluprací kolchozů Litvy, Lotyšska a Běloruska, které tehdy ještě byly republikami Sovětského svazu. Při její stavbě se zvýšila hladina jezera a jeho odtoku Prorva o 30 cm. Na jihovýchodním břehu se nachází Drysvjatský park. V jezeře žije mnoho druhů ryb.
Turizmus
Pro velkou rozlohu jezera se tvoří veliké vlny a také mlha, z toho důvodu se přísně nedoporučuje plavat daleko od břehu nebo se plavit malými nebo nedostatečně vybavenými plavidly. Protože je jezero v litevsko-běloruském pohraničí, pokud v něm chcete rybařit nebo plavat, musíte se zaregistrovat u pohraniční služby.
Ignalinská atomová elektrárna
V roce 1982 byla vedle jezera postavena Ignalinská jaderná elektrárna.
Ekologie
Voda jezera je používána ke chlazení agregátů elektrárny. Následkem toho po spuštění elektrárny teplota vody v jezeře stoupla o 2–3 °C a značná část jezera nezamrzá ani v nejtužších zimách. Za rok se z jezera vypaří průměrně 600 mm vody. Má se za to, že díky zvýšení teplotě vody v jezeře rychleji rostou ryby. Kvůli blízké jaderné elektrárně je neustále monitorována radioaktivita vody v jezeře. Od prvních měření až dosud nebyla nikdy zaregistrována zvýšená radioaktivita, radioaktivita vždy odpovídala přirozené přírodní úrovni záření (pozadí).
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Дрисвяты“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Drysvjaty na Wikimedia Commons
