Fakulta

V dnešním světě se Fakulta stalo tématem velkého významu a zájmu velkého množství lidí. Od svého vlivu na společnost až po vliv na populární kulturu, Fakulta upoutal pozornost milionů jedinců po celém světě. Ať už prostřednictvím studií, debat nebo jednoduše každodenních rozhovorů, Fakulta prokázal svou důležitost v našem každodenním životě. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Fakulta, od jeho počátků až po jeho dnešní vývoj, s cílem osvětlit toto fascinující a relevantní téma.

Fakulta (latinsky facultas – obor, předmět, disciplína) je oborově vymezená část vysoké školy univerzitního typu, jako je např. fakulta lékařská, filosofická, strojní apod.

V České republice není podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, samostatnou právnickou osobou, má však řadu pravomocí, delegovaných na ni její mateřskou vysokou školou. O jejím zřízení, zrušení, rozdělení nebo sloučení s jinou fakultou rozhoduje na návrh rektora akademický senát celé vysoké školy. Fakulta má svůj statut a další předpisy, rovněž má své orgány: akademický senát, děkana (a proděkany) a vědeckou nebo uměleckou radu; rovněž také disciplinární komisi.

Akademický senát je samosprávným zastupitelským orgánem a je volen celou akademickou obcí fakulty, výkonným orgánem fakulty je a v jejím čele stojí děkan, který je volen akademickým senátem fakulty a poté jmenován rektorem vysoké školy. Proděkany jmenuje děkan. Fakulta má také svůj vlastní rozpočet a o její chod se stará tajemník fakulty, ten je přímo podřízen děkanovi (obdobně jako kvestor rektorovi). Dále má právo používat vlastní akademické insignie a konat akademické obřady (např. imatrikulace a promoce). Akademickou obec fakulty tvoří všichni její učitelé a studenti zapsaní na dané fakultě.

Historie

Vzorem pro téměř všechny evropské univerzity na sever od Alp se až do 20. století stala univerzita v Paříži, která se členila na 4 fakulty:

Student začínal vždy studiem artistické fakulty, kde se vyučovalo „sedm svobodných umění“, totiž trivium (gramatika, rétorika, dialektika) a kvadrivium (aritmetika, hudba, geometrie a astronomie), a to obvykle scholastickou, tj. školskou metodou četby, výkladu a disputace (rozprava). Po této přípravě, když se student naučil samostatně studovat a argumentovat, mohl teprve nastoupit na některou ze tří oborových fakult. Tyto funkce v druhé polovině 19. století ale přebraly osmiletá gymnázia a artistická fakulta se přetvořila na další odbornou fakultu, fakultu filosofickou.

České fakulty

Univerzita Karlova v Praze byla založena v roce 1348 podle vzoru pařížské univerzity také s těmito čtyřmi fakultami, ovšem již roku 1372 se oddělila právnická fakulta a vytvořila až do roku 1419 vlastní univerzitu. Po roce 1409 pak začala univerzita díky odchodu většiny cizích mistrů i žáků upadat a od poloviny 15. století už měla jen fakultu artistickou, která pečovala hlavně o výchovu učitelů. Až o sto let později se na ni obnovily fakulty teologická, právnická i lékařská. Při zestátnění rakouských univerzit v polovině 18. století se začal snižovat význam do té doby dominantní teologické fakulty a fakulty se začaly chápat především jako vzdělávací ústavy pro svobodná a veřejná povolání: lékaře, úředníky, kněze atd. Po reformě pruských univerzit, kterou Rakousko následovalo v polovině 19. století, se prudce rozvíjela hlavně filosofická fakulta, kde se vyučovaly téměř všechny nové vědy, např. psychologie. V roce 1882 se díky rozdělení univerzity počet fakult zdvojnásobil, když jak česká, tak německá univerzita měly všechny čtyři fakulty. Po vzniku první republiky česká univerzita jednala o návrhu filosofické fakulty, aby katolická teologická fakulta přestala být součástí univerzity, a zároveň o žádosti nově vzniklé samostatné evangelické fakulty, aby byla do univerzity zařazena. K tomu však došlo až po roce 1950. Roku 1920 se ale z filosofických fakult obou univerzit oddělily fakulty přírodovědecké, kde se samostatně vyučovaly přírodní vědy, což předznamenalo další specializační vývoj. Po druhé světové válce vznikla nová fakulta pedagogická, z fakulty přírodovědecké se vydělila matematicko-fyzikální studia a z lékařské fakulty farmacie. Samotná lékařská fakulta se pak, kromě vzniku nových fakult v Plzni a v Hradci Králové, rozdělila na fakulty tři (všeobecné lékařství, dětské lékařství a hygiena).

Masarykova univerzita v Brně byla založena v roce 1919 se 4 fakultami: právnickou, lékařskou, filozofickou a přírodovědeckou, k nimž roku 1946 přibyla fakulta pedagogická. Založena byla výslovně jako druhá česká univerzita, ačkoli v Olomouci už od roku 1573 působila teologická fakulta. Šlo o pozůstatek původní olomoucké univerzity, která kromě ní měla v letech 1576–1851 fakultu filozofickou a v letech 1827–1855 i fakultu právnickou. Olomoucká teologická fakulta zůstala samostatnou a po roce 1946 z ní vznikla Univerzita Palackého s fakultami lékařskou, filozofickou, přírodovědeckou a pedagogickou. Samostatné pedagogické fakulty byly navíc v 60. let 20. století zakládány v Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové a Ostravě a po roce 1989 z nich začaly vznikat další české univerzity.

Faculty v USA

V USA se slovo faculty užívá v poněkud jiném významu, znamená sbor učitelů (profesorů, asistentů, lektorů atd.). Českému slovu "fakulta" tak odpovídají spíše výrazy college nebo school.

Související články

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot