Dnes je Fosforečnany tématem, které ve společnosti vyvolává velký zájem a debatu. Lidé se touží dozvědět více o tomto tématu, ať už kvůli jeho aktuálnímu dnešnímu stavu, jeho dopadu na každodenní život nebo jeho historickému významu. Z různých oblastí je k Fosforečnany přistupováno a analyzováno z různých perspektiv, což nabízí multidimenzionální vizi, která obohacuje porozumění tématu. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty Fosforečnany a poskytneme hloubkový pohled, který čtenáři umožní pochopit důležitost a rozsah tohoto tématu dnes.
Fosforečnany nebo také fosfáty (PO 3-
4 ) jsou soli kyseliny trihydrogenfosforečné (H3PO4), které vzniknou odtržením všech tří atomů vodíku. Fosfáty jsou důležitá skupina látek v biochemii.
Fosfátový anion má tetraedrickou strukturu (grupa symetrie Td), okolo atomu fosforu jsou čtyři identické atomy kyslíku. Náboj iontu je -3, jeho konjugovanou kyselinou je HPO 2-
4 (hydrogenfosforečnan), který je dále konjugovanou bází H2PO -
4 (dihydrogenfosforečnanu). Dihydrogenfosforečnan je konjugovanou bází kyseliny fosforečné.
Fosfáty se v přírodě vyskytují v mnoha minerálech, např. monazit, apatit aj.
V biologických systémech se fosfát nachází v anorganické iontové formě (značí se Pi) a vzniká hydrolýzou difosfátu PPi:
Mnohem častěji ale v živých systémech nacházíme fosfáty v organické formě. V tomto případě jde v podstatě o estery kyseliny fosforečné (R-O-P(O)(OH)2); difosfáty[pozn. 1] – estery kyseliny difosforečné (R-O-P(O)(OH)-O-P(O)(OH)2) a trifosfáty[pozn. 1] – estery kyseliny trifosforečné (R-O-P(O)(OH)-O-P(O)(OH)-O-P(O)(OH)2). Příkladem jsou adenozinfosfáty (AMP, ADP, ATP) a v nukleových kyselinách DNA a RNA. Adenozinfosfáty jsou pro organismy velmi důležité, protože díky makroenergetické vazbě mezi fosfátovými jednotkami slouží jako zásobárna energie.
Hlavní použití je výroba hnojiv. Fosforečnany se též často používají k snížení tvrdosti vody vázáním iontů vápníku a hořčíku.