V dnešním světě získal Habr v mnoha oblastech nevyhnutelný význam. Její dopad sahá od osobní po profesionální, přes kulturní, sociální a politickou sféru. Zájem o Habr v posledních letech roste a stává se tématem debat a úvah na různých fórech a médiích. Odborníci i běžní občané se stále více zajímají o pochopení a analýzu důsledků a výzev, které Habr představuje v současné společnosti. V tomto smyslu si tento článek klade za cíl nabídnout panoramatickou a aktualizovanou vizi Habr, která se zabývá jeho mnoha aspekty a navrhuje kritický a reflektivní přístup k tomuto fenoménu, který je dnes všudypřítomný.
Habr | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | bukotvaré (Fagales) |
Čeleď | břízovité (Betulaceae) |
Rod | habr (Carpinus) L., 1753 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Habr (Carpinus) je rod stromů, vzácně keřů. Květy jsou jednopohlavné, v oddělených květenstvích. V samčích jehnědách jsou jednotlivé květy umístěny jednotlivě v úžlabí listenů, okvětí i listénce u nich chybí, tyčinek obsahují 4-12. Samičí květy jsou uspořádány také v jehnědách a mají šupinkovité okvětí a 2 nitkovité blizny. Plod je oříšek s křídlem, které vzniklo srůstem 3 listénců. Opylování i rozšiřování plodů se děje pomocí větru.
Původně byl rod habr zařazen do čeledě habrovitých v řadu břízotvarých. S nástupem taxonomického systému APG III byly čeleď habrovitých i řád břízotvarých zrušeny a rod habr byl přeřazen do čeledě břízovitých, umístěné do řádu bukotvarých.
Kolem 35 druhů je rozšířeno po celém mírném pásu severní polokoule, nejvíce ve východní Asii. V České republice je původní jen jeden druh: habr obecný (Carpinus betulus). Jiné druhy můžeme vidět jen velmi vzácně v arboretech, např. habr východní (Carpinus orientalis), původem z JV Evropy, dále habr japonský (Carpinus japonica) a habr srdčitý (Carpinus cordata), oba původem z v. Asie.
Nejčastěji se habr obecný vyskytuje v hojně vlhkých půdách, nivních či záplavových oblastech. Je možno jej spatřit i jako součást živého plotu v zahradách (např. v Květné zahradě v Kroměříži) nebo na veřejném prostranství. Nevšedním využitím je habr obecný jako materiál pro vybudování stěn přírodního bludiště.