Hakapelité
V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Hakapelité a jeho dopad na dnešní společnost. Od jeho historických počátků až po jeho význam dnes budeme analyzovat různé aspekty, které činí Hakapelité tématem zájmu široké škály lidí. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu budeme zkoumat ekonomické, sociální, kulturní a politické důsledky Hakapelité s cílem porozumět jeho vlivu na současný svět. Stejně tak se ponoříme do debat a kontroverzí, které se kolem tohoto tématu objevily, zvážíme různé pohledy a názory, abychom nabídli úplný přehled o jeho důležitosti. Připojte se k nám na této prohlídce Hakapelité a objevte její význam ještě dnes!
Hakapelité (finsky hakkapeliitat) bylo označení pro finskou jízdu vojska švédského krále Gustava II. Adolfa během třicetileté války. Tyto jednotky se uplatnily např. v bitvách u Breitenfeldu (1631) a u Lützenu (1632).
Termín pochází z finského bojového pokřiku „hakkaa päälle“ (do útoku). Útok hakapelitů často rozhodl o výsledku bitvy.
K výzbroji hakapelity patřily dvě pistole, meč, helma a kožené brnění, popřípadě hrudní plát.
Hakapelité byli poprvé nasazeni v polsko-švédských válkách ve druhé polovině 16. století. V 17. století dobyla jízda vedená polním maršálem Jacobem de la Gardie Moskvu a Novgorod. Za třicetileté války velel jednotkám hakapelitů polní maršál Gustaf Horn. Dvě stě hakapelitů se nacházelo také v armádě švédského krále Karla X. Gustava během jeho zimního tažení proti Dánsku (1658).
O pověsti hakapelitů svědčí i modlitba, doložená v německých katolických kostelech za třicetileté války: „A horribile Haccapaelitorum agmine libera nos, Domine.“ - „Od strašlivých vojsk hakapelitů vysvoboď nás, Pane.“
