Hnědozem
V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Hnědozem. Od jeho počátků až po jeho význam dnes se ponoříme na cestu, která nám umožní pochopit důležitost Hnědozem v různých oblastech. Prozkoumáme jeho dopady na společnost, jeho vliv na populární kulturu a jeho význam v historii. Prostřednictvím podrobné analýzy zjistíme, jak Hnědozem formoval náš svět a je i dnes předmětem zájmu a debat. Připravte se na úplné ponoření do vesmíru Hnědozem a všech jeho aspektů.
Hnědozem (HM) je půdní typ typický svou hnědou barvou, od níž je odvozen jeho název. Vzniká půdotvorným procesem zvaným ilimerizace. Je méně kvalitní než černozem (vyjma extrémně suchých období). Hnědozemě mají jen málo diferenciované vzájemné půdní horizonty.
Hnědozemě jsou typické pro rovinaté či jen mírně zvlněné oblasti, kde se dříve vyskytovaly spraše či sprašové hlíny vznikající převážně v dobách ledových v předpolí ledovců. Původní vegetační pokrytí bylo tvořeno listnatým lesem, který později ustoupil zemědělskému využití. V současnosti se jedná o široce využívanou zemědělskou půdu.
Reference
- ↑ půda – Geologická encyklopedie. www.geology.cz . . Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. leccos.hu.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-06.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hnědozem na Wikimedia Commons
