Dnes se ponoříme do Hrádek nad Nisou, tématu, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. S rostoucí popularitou Hrádek nad Nisou vyvolal velký zájem jak odborníků, tak široké veřejnosti. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Hrádek nad Nisou, analyzujeme jeho historii, jeho dopady na současnou společnost a možné důsledky pro budoucnost. Doufáme, že prostřednictvím této podrobné analýzy objasníme Hrádek nad Nisou a poskytneme našim čtenářům úplnější pochopení tohoto fenoménu/trendu/tématu.
Hrádek nad Nisou | |
---|---|
Horní náměstí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Hrádek nad Nisou |
Obec s rozšířenou působností | Liberec (správní obvod) |
Okres | Liberec |
Kraj | Liberecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°51′10″ s. š., 14°50′41″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 7 882 (2023) |
Rozloha | 48,54 km² |
Nadmořská výška | 255 m n. m. |
PSČ | 463 34 |
Počet domů | 1 667 (2021) |
Počet částí obce | 9 |
Počet k. ú. | 7 |
Počet ZSJ | 25 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Horní náměstí 73 463 34 Hrádek n. N. [email protected] |
Starosta | Pavel Farský (Hrádek potřebuje změny!) (pověřen vedením města) |
Oficiální web: www | |
Hrádek nad Nisou | |
Další údaje | |
Kód obce | 564095 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hrádek nad Nisou (německy Grottau, polsky Gródek nad Nysą) je město v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Žije zde přibližně 7 900 obyvatel. Leží v Žitavské pánvi na okraji Lužických hor, asi 20 km severozápadně od Liberce a 6 km jihovýchodně od Žitavy blízko česko-německo-polského trojmezí. Protéká jím Lužická Nisa. Nedaleko města je zatopený lignitový důl Kristýna, který dnes slouží jako rekreační areál.
Město je členem mikroregionu Hrádecko – Chrastavsko a udržuje těsné kulturní vztahy s německým městem Žitava a polským městem Bogatynia. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.
Traduje se, aniž by pro to existoval písemný či archeologický důkaz, že již v 10. století vybudovali v údolí Lužické Nisy slovanští obyvatelé z kmene Milčanů nevelkou osadu s názvem Gród (hrad). Postupně však v oblasti převládlo obyvatelstvo německé národnosti, pozvané sem králem Přemyslem Otakarem II. Nejstarší písemná zmínka o Hrádku, zvaného tehdy Gra(d) pochází z roku 1287 a je dnes uložena v Národním archivu v Praze ve formulářové sbírce pražského biskupa Tobiáše z Bechyně. Hrádecko bylo původně součástí tzv. župy Záhvozdí (Zagost), od 12. století bylo částí Českého království a procházela jím důležitá obchodní stezka z Prahy k Baltskému moři. Od 13. století patřil pod panství Grabštejn, v jehož držení se vystřídaly rody pánů z Donína, Mehlů ze Střelic, Hoffmannů z Grünbühelu, z Čirnhausu, Valdštejna, Nostic, Trauttmansdorffu, Gallasů a Clam-Gallasů. Ve 14. století si ve městě pánové z Donína postavili hrad, na jehož místě byla v 18. století zřízena textilní manufaktura. Město vypálili husité a bylo poničeno pruskými vojsky roku 1866. Dočkalo se ale i přízně ze strany své vrchnosti. V roce 1581 Jiří Mehl ze Střelic vymohl městu u císaře právo trhu, konaného každý pátek, a to ke škodě sousední královské Žitavy, do jejíhož mílového práva Hrádek náležel. V roce 1655 městečku zase Adam Matyáš, hrabě Trauttmansdorff odpustil měšťanům robotu výměnou za plat 60 zl. ročně. V letech 1764 a 1779 Hrádek navštívil císař Josef II. a v roce 1938 říšský maršál Hermann Göring. Město bylo do poloviny 20. století převážně německé, česká škola zde vznikla až roku 1925. Za druhé světové války pracovali ve zdejším zbrojním závodě Spreewerke stovky zahraničních dělníků na nucených pracích. Po skončení války byla většina zdejších původních obyvatel vysídlena.
V okolí města byly v 19. století otevřeny doly na těžbu lignitu. V 19. a 20. století se stalo významným střediskem textilního a strojírenského průmyslu. Působila tady např. zbrojovka Walther, továrna na vlněné a bavlněné zboží nebo závod na výrobu pneumatik Elliot.. Dnes zde jsou následující podniky:
Od 8. října 2006 je v obci v provozu sluneční elektrárna (největší v Česku do 30. 1. 2007, kdy byla spuštěna elektrárna v Bušanovicích) využívající fotovoltaické články s maximálním výkonem 61 kW. Panely jsou umístěny na střeše Základní školy T. G. Masaryka.
Roku 1859 byl zahájen provoz na železniční trati z Liberce přes Hrádek nad Nisou do německé Žitavy a dále do Löbau. Trať 089, jak je značena v jízdním řádě, dnes vede v úseku Liberec – Hrádek nad Nisou – Žitava – Varnsdorf, zde se trať dělí na větve do Rybniště a německého Seifhennersdorfu. V Hrádku se nachází nádraží, na němž staví osobní vlaky z Liberce do Rybniště, resp. Seifhennersdorfu, které na základě vítězství ve výběrovém řízení provozuje německý dopravce Vogtlandbahn. V Hrádku mají zastávku i spěšné vlaky z Liberce do Drážďan.
Město leží v integrovaném dopravním systému Libereckého kraje IDOL. Obcí prochází silnice I/35.
Město má čtyři mateřské a čtyři základní školy.