Janus Pannonius
V tomto článku prozkoumáme důležitost Janus Pannonius v současném kontextu. Janus Pannonius je předmětem debat a analýz v různých oblastech, ať už v politice, technologii, vědě nebo kultuře. Jeho význam je nepopiratelný, protože ovlivňuje každodenní životy lidí a společnost jako celek. V průběhu času se Janus Pannonius vyvíjel a přizpůsoboval se změnám a výzvám, které se objevují, což nás vede k zamyšlení nad jeho rolí v současném světě. V tomto smyslu máme v úmyslu prozkoumat různé aspekty Janus Pannonius, analyzovat jeho důsledky a navrhnout možná řešení nebo strategie, jak čelit výzvám, které představuje.
| Janus Pannonius | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. září 1434 Čazma |
| Úmrtí | 5. dubna 1472 (ve věku 37 let) Hrad Medvedgrad |
| Místo pohřbení | Pécs Cathedral |
| Povolání | básník, spisovatel, katolický kněz, soudce, diplomat, biskup, humanista, katolický biskup a překladatel |
| Alma mater | Padovská univerzita (do 1458) |
| Významná díla | De morte Barbarae Laus Andreae Mantegnae pictoris De se aegrotante in castris Italicarum principi divae Faeroniae elegia Ad animam suam |
| Příbuzní | Jan Vitéz (strýc z matčiny strany) |
| Vlivy | Marcus Valerius Martialis |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Janus Pannonius někdy také Jan z Čazmy (maďarsky János Csezmicei nebo Kesencei, chorvatsky Ivan Česmički; 29. srpna 1434, Čazma – 27. března 1472, Medvedgrad) byl uherský humanista, básník, diplomat a biskup v Pécsi (Pětikostelí). Byl chorvatského původu a je považován za nejvýznamnějšího uherského renesančního básníka. Na přelomu let 1469/1470 byl krátce ve funkci slavonského bána.
Život
Narodil se ve smíšené chorvatsko-maďarské šlechtické rodině, v malém městečku Čazma ve Slavonii. V roce 1447 jej příbuzní poslali na studia do Itálie, kde získal humanistické vzdělání. Seznámil se s latinskou i řeckou antikou i s italskou renesancí, ovládl dokonale latinu a asi ve třinácti letech v ní začal psát své první verše, především satirické epigramy.
Po vystudování kanonického práva v Padově se v roce 1458 (tj. po nástupu Matyáše Korvína na trůn) se vrátil do Uher, žil na královském dvoře. Získal hodnost biskupa pětikostelského, fungoval v diplomatických službách a později získal titul vicekancléře království. Byl jedním z nejvýznamnějších uherských intelektuálů své doby. Jeho básně, většinou satiry nebo milostné i osobní elegie, vynikají jemnou ironií a bohatstvím narážek na antickou mytologii, a také dokonale zvládnutou veršovou formou.
V r. 1471 se spojil s Janem Vitézem proti Korvínovi, neboť nesouhlasil s královou mírovou politikou (král uzavřel s Turky příměří). Odešel proto ode dvora a zemřel 27. března 1472 na hradě Medvedgrad poblíž Záhřebu.
Reference
- ↑ Dalibor Brozović, Tomislav Ladan: Hrvatska enciklopedija. Miroslav Krleža Lexicographical Institute. 1999. ISBN 978-953-6036-31-8. Dostupné online.
- ↑ Bietenholz a Deutscher 2003, s. 234.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Janus Pannonius na Wikimedia Commons - Pannoniovy verše v latině a maďarském překladu
| Předchůdce: Mikuláš Barni |
|
Biskup péčský 1459–1472 |
|
Nástupce: Zikmund Hampó |
| Předchůdce: Jan Thuz z Laky |
|
Chorvatský bán 1469–1470 |
|
Nástupce: Blažej Maďar |
