Jarovce

Jarovce
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	48°3′55″ s. š., 17°6′48″ v. d.
Nadmořská výška	135 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Bratislavský
Okres	Bratislava V
Jarovce
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	21,3 km²
Počet obyvatel	2 706 (2021)
Hustota zalidnění	126,8 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.jarovce.sk
PSČ	851 10
Označení vozidel	BA, BL a BT
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jarovce (do roku 1947 Horváthjárfalu) jsou městská část Bratislavy, nacházející se v okresu Bratislava V, mezi městskými částmi Petržalka a Rusovce. Společně s Rusovci a Čunovem patří k tzv. „zadunajským“ částem města. Je jednou z nejmenších částí a ke konci roku 2012 v ní žilo 1677 obyvatel.

Historie

Starověk a středověk

Území městské části bylo pravděpodobně osídleno již v době antického Říma, čemuž nasvědčuje existence římského tábora Gerulata v sousedních Rusovcích.

Nejstarší písemná zmínka o obci, nacházející se na místě dnešních Jarovců, pochází z roku 1208. Obec nesla jméno „Ban“ a v 15. století patrně zanikla, a to následkem morové epidemie v letech 1409–1410 a bojů mezi Matyášem Korvínem a Fridrichem III. o uherský trůn z poloviny 15. století, které probíhaly v okolí obce.

Současnost

Dnešní podoba Jarovců vznikla v první polovině 16. století. Byla založena chorvatskými obyvateli a její původní název byl „Horváth falu“ („Chorvatská Ves“). Protože byla součástí rakouského panství, dalším jejím používaným pojmenováním byl německý název „Kroatisch Jahrendorf“.

Až do roku 1947 se jednalo o obec, náležející nejprve k Uhersku (tehdy součást Mošonské župy) a od roku 1918 k Maďarsku, nicméně roku 1947 (15. října) byla na základě pařížské mírové smlouvy připojena k Československu, kde byla administrativně zařazena do okresu Bratislava-venkov. Od školního roku 1948/1949 zde funguje mateřská škola.

V roce 1972 (1. ledna) se obec stala bratislavskou městskou částí, a v roce 1975 byla zahájena stavba budovy základní školy, která funguje od školního roku 1981/1982. V roce 2004 byly obě školy sloučeny do jednoho právního subjektu.

Současnost

Přírodní podmínky

Celý katastr městské části je součástí Podunajské roviny, jihozápadní části Podunajské nížiny, která se v těchto místech rozprostírá v nadmořské výšce 130–140 m n m. Nachází se tu úrodná půda, na které se pěstuje zejména ovoce.

Doprava

Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Do části jezdí v rámci bratislavské autobusové dopravy linky č. 91 a 191. Dále přes ni prochází linka č. 801, která jezdí z centra Bratislavy do maďarské obce Rajka.

V malé vzdálenosti od obce je vybudována slovenská dálnice D2. I když je tato komunikace už téměř čtvrt století v provozu, není dosud^[kdy?] kolaudována a je otevřena na základě povolení k předčasnému užívání, vydaného slovenským ministerstvem dopravy někdy kolem roku 1990. Kolem dálnice nejsou vybudovány protihlukové bariéry, což má za následek zvýšenou hladinu hluku v intravilánu obce. Tento problém trvá dlouhá léta a v roce 2012 obyvatelé sepsali petici za dostavbu chybějících stěn. Od roku 2011 (od 1. června) není pro motorová vozidla do 3,5 tuny používání dálnice v úseku mezi Jarovci a centrem města zpoplatněno.

V současnosti se na území městské části připravuje výstavba prvního úseku dálnice D4 (pracovní pojmenování úseku je D4 Jarovce-Ivanka pri Dunaji), která má propojit existující dálnice D1 a D2. Projekt se začal připravovat ještě v roce 2008. Celková délka dálničního úseku, který má procházet katastrem Jarovců, je 23 kilometrů a náklady na jeho výstavbu jsou odhadovány přibližně na 700 milionů eur. S budováním se původně mělo začít v roce 2011, nicméně aktuálně se začátek výstavby odhaduje na roky 2014 nebo 2015.

Život v obci

Nachází se zde základní škola, mateřská škola, knihovna a hřbitov. Působí zde fotbalový klub, amatérský pěvecký sbor a sbor dobrovolných hasičů, který byl založen ještě v 19. století.

Starostou městské části je Pavel Škodler, který byl ve volbách nezávislým kandidátem a starostou byl rovněž v předchozím volebním období.^[kdy?]

Kromě významné chorvatské populace zde žije necelých 10 procent maďarského obyvatelstva. K dalším národnostem (například české nebo německé) se přihlásilo pouze několik málo jednotlivců.

Chorvatská tradice

Jarovce patří k územím, které v důsledku expanze Osmanské říše v 16. století kolonizovala chorvatská menšina, přičemž její kulturní vliv je patrný až dodnes. I když chorvatské obyvatelstvo v minulosti představovalo významný podíl i v dalších oblastech Slovenska (zejména obec Chorvátsky Grob a další bratislavské městské části, Čunovo a Devínska Nová Ves), právě v zadunajských částech Bratislavy jsou pozůstatky chorvatštiny nejvýraznější a v Jarovcích se tento jazyk vyučoval až do roku 1947.

V obci lze dnes najít chorvatské kulturní projevy v písemné formě, například na kostelních zdech nebo epitafech. V místním kostele se slouží chorvatské mše a od roku 1991 zde působí Klub mladých Chorvatů, který je součástí celonárodního Chorvátského kulturního svazu na Slovensku.

V současnosti se k chorvatské národnosti hlásí kolem 15 procent občanů^{[p 1]} a podíl obyvatelů ovládajících chorvatštinu může podle některých informací dosahovat až 70 procent.

Metropolis

V roce 2009 byl ohlášen investiční záměr výstavby rozsáhlého komplexu Metropolis mezi Jarovcemi a Petržalkou, který by zahrnoval například kasino, hotely nebo akvapark a měl se rozprostírat na ploše třiceti hektarů. Celková hodnota investice měla dosáhnout 1,5 miliardy eur a v komplexu mělo pracovat kolem 9 000 zaměstnanců. Později byl do projektu zapracován navíc stadion.

Po oznámení projektu se objevily protesty veřejnosti a byla zorganizována petice, kterou podepsalo přes 125 000 občanů. Později své nesouhlasné stanovisko deklarovaly městské části Jarovce, Petržalka a také samospráva hlavního města. Pak byl záměr neúspěšně přesunut do sousedního Maďarska.

Nárůst počtu obyvatel

V městské části v poslední době poměrně rychle roste počet obyvatel, mezi lety 2005–2012 došlo k nárůstu o téměř 40 procent.^{[p 2]} Protože v současnosti probíhá výstavba projektu Jižní město mezi Jarovci a Petržalkou, který se bude rozprostírat i v katastrálním území Jarovců, v budoucnosti dojde k dalšímu nárůstu počtu obyvatel, který může v roce 2030 dosáhnout hodnotu 12 500 lidí.

Památky

Národní kulturní památky

V městské části se nacházejí dvě národní kulturní památky:

• Kostel svatého Mikuláše: Pozdně barokní kostel byl dokončen v roce 1765.^{[p 3]} Existují dvě různá vysvětlení jeho vzniku, podle první jej postavili samotní vesničané, podle další jej vystavěl hrabě Mikuláš Eszterházy z rodu Esterházy na podnět hraběte Zichyho. V roce 1884 ke kostelu přistavěli věž, kterou ale na konci druhé světové války zničila ustupující německá armáda. V letech 1970–1972 probíhala rekonstrukce kostela, při které byla také znovu vybudována věž a byly do ní umístěny dva zvony. V roce 1992 byl v blízkosti kostela vybudován památník občanům padlým v první a druhé světové válce. Objekt je nyní ve vlastnictví církve.
• Bažantnice: Byla vybudována v 18. století a lovil v ní například Josef II. Má polygonální tvar a její součástí je kamenný most s kamenným a cihlovým obloukem.

Další pamětihodnosti

Kromě národních kulturních památek se zde nacházejí další čtyři pamětihodnosti:

• Socha Piety: Nachází se na cestě mezi Jarovcemi a Rusovci. Podle lidové tradice stojí na místě bývalé šibenice. Stylově jí lze zařadit k lidovému baroku.
• Socha sv. Floriána: Nachází se v areálu Kostela sv. Mikuláše. Má podobu murovaného sloupu a pochází z počátku 20. století.
• Středověká kostnice: Nachází se na jaroveckém hřbitově. Sloužila na uchovávání kostí až do 15.–16. století. Dnes je překryta dlažbou.
• Budova římskokatolické fary: Vznikla pravděpodobně v 18. století a patří mezi nejstarší objekty obce.

Galerie

• 
  Jantárová ulice
• 
  Mandlová ulice
• 
  Mateřská škola
• 
  Socha sv. Mikuláše
• 
  Památník občanům padlým v obou světových válkách
• 
  Bývalý hraniční přechod Jarovce-Kitsee

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• HRADSKÝ, Juraj; MALLINERITS, Jozef. Jarovce. Bratislava: PT Marenčin, 2008. 240 s. ISBN 978-80-89218-81-3. (slovensky) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jarovce na Wikimedia Commons
• (slovensky) Oficiální stránky
• (slovensky) Rozsáhlejší historie v bodech
• (slovensky) Přehled pamětihodností s fotografiemi

Bratislava – hlavní město Slovenské republiky
Členění:	Okresy Bratislava I • Bratislava II • Bratislava III • Bratislava IV • Bratislava V Městské části Čunovo • Devín • Devínska Nová Ves • Dúbravka • Jarovce • Karlova Ves • Lamač • Nové Mesto • Petržalka • Podunajské Biskupice • Rača • Rusovce • Ružinov • Staré Mesto • Vajnory • Vrakuňa • Záhorská Bystrica
Významné stavby:	Historické budovy Bratislavský hrad • Katedrála svatého Martina • Stará radnice • Michalská brána • Primaciální palác Mosty Most Apollo • Most Lafranconi • Most Slovenského národního povstání • Prístavný most • Starý most • Lužný most