V následujícím článku budeme hovořit o Knud Rasmussen, tématu, které v poslední době vzbudilo velký zájem. Knud Rasmussen je téma, které vyvolalo v dnešní společnosti debaty a diskuse, protože má významný dopad na náš každodenní život. V tomto článku budou prozkoumány různé aspekty související s Knud Rasmussen, od jeho počátků až po jeho dnešní vliv. Budou řešeny různé pohledy a názory s cílem nabídnout ucelenou a objektivní vizi tohoto tématu. Kromě toho budou analyzovány nedávné studie a výzkumy, aby poskytly aktuální a relevantní informace. S tím vším je cílem poskytnout čtenáři hluboké a obohacující porozumění o Knud Rasmussen.
Knud Rasmussen | |
---|---|
Knud Rasmussen | |
Narození | 7. června 1879 Ilulissat |
Úmrtí | 21. prosince 1933 (ve věku 54 let) Kodaň, Dánsko |
Obory | polárník, antropolog |
Ocenění | medaile Vega (1919) Zakladatelova medaile (1923) medaile Charlese P. Dalyho (1924) rytíř Řádu polární hvězdy komandér Řádu svatého Olafa … více na Wikidatech |
Rodiče | Christian Rasmussen |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Knud Rasmussen (celým jménem Knud Johan Victor Rasmussen) (7. června 1879 Ilulissat – 21. prosince 1933 Kodaň) byl grónský polární badatel a antropolog. Byl nazýván „otcem eskymáků“ a byl první, kdo překonal severozápadní cestu se psím spřežením. Zůstává známý v Grónsku, v Dánsku a mezi kanadskými Inuity.
Nejslavnějším Rasmussenovým podnikem byla 5. thulská výprava Grónsko-Tichý oceán (1921 - 1924).
Největším dílem je Myter og Sagn fra Grønland, I-III, které vycházelo v letech 1921 - 1925 (později bylo rozšířeno a doplněno, pod názvem Inuit fortæller ho v roce 1981 vydal Regitze Sæby.)
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Knud Johan Victor Rasmussen na anglické Wikipedii.