V tomto článku podrobně prozkoumáme téma Macarát jeskynní, analyzujeme jeho mnoho aspektů a jeho dopad na moderní společnost. Macarát jeskynní je téma, které zaujalo akademiky, odborníky i širokou veřejnost díky svému významu v různých oblastech každodenního života. Od svého vlivu na technologie až po vliv na mezilidské vztahy se Macarát jeskynní stal tématem, které si zaslouží bližší a pečlivé prozkoumání. V celém tomto článku se ponoříme do původu, vývoje a dopadů Macarát jeskynní s cílem poskytnout komplexní a aktualizovanou vizi tohoto fascinujícího tématu.
Macarát jeskynní | |
---|---|
Macarát jeskynní | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
zranitelný | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | obojživelníci (Amphibia) |
Podtřída | ocasatí (Caudata) |
Čeleď | macarátovití (Proteidae) |
Rod | macarát (Proteus) Laurenti, 1768 |
Binomické jméno | |
Proteus anguinus Laurenti, 1768 | |
Rozšíření macaráta jeskynního | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Macarát jeskynní neboli olm (vědecký název Proteus anguinus, slovinsky človeška ribica neboli lidská ryba) je slepý endemický obojživelník žijící v krasových jeskyních a podzemních vodách Dinárského krasu. Jeskyně, kde žije, musí mít dostatečný kontakt s povrchem, aby byl zajištěn přísun živin. Dožívá se až obvykle zhruba 70 let, odhadovaný maximální možný věk se pohybuje kolem 100 let a vydrží bez potravy asi 10 až 12 let (kdy přežívá díky tukovým zásobám). Turisté si jej mohou prohlédnout v Postojenských jeskyních, ve Slovinsku, kde je jednou z hlavních turistických atrakcí, nebo v jeskyni Vjetrenica v Bosně a Hercegovině.[zdroj?]
Dospělci dosahují velikosti kolem 20–25 cm, včetně ocasu, vzácně mohou dorůst i 35 cm. Jako jeskynní živočich téměř ztratil pigment. Zbarvení těla je jednobarevně narůžovělé či růžovobílé. Má keříčkovité žábry.
Živí se drobnými korýši.
Vajec bývá i 70, jsou lepena pod kameny a následně hlídána.