Macarát jeskynní

V tomto článku podrobně prozkoumáme téma Macarát jeskynní, analyzujeme jeho mnoho aspektů a jeho dopad na moderní společnost. Macarát jeskynní je téma, které zaujalo akademiky, odborníky i širokou veřejnost díky svému významu v různých oblastech každodenního života. Od svého vlivu na technologie až po vliv na mezilidské vztahy se Macarát jeskynní stal tématem, které si zaslouží bližší a pečlivé prozkoumání. V celém tomto článku se ponoříme do původu, vývoje a dopadů Macarát jeskynní s cílem poskytnout komplexní a aktualizovanou vizi tohoto fascinujícího tématu.

Jak číst taxoboxMacarát jeskynní
alternativní popis obrázku chybí
Macarát jeskynní
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaobojživelníci (Amphibia)
Podtřídaocasatí (Caudata)
Čeleďmacarátovití (Proteidae)
Rodmacarát (Proteus)
Laurenti, 1768
Binomické jméno
Proteus anguinus
Laurenti, 1768
Rozšíření macaráta jeskynního
Rozšíření macaráta jeskynního
Rozšíření macaráta jeskynního
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Macarát jeskynní neboli olm (vědecký název Proteus anguinus, slovinsky človeška ribica neboli lidská ryba) je slepý endemický obojživelník žijící v krasových jeskyních a podzemních vodách Dinárského krasu. Jeskyně, kde žije, musí mít dostatečný kontakt s povrchem, aby byl zajištěn přísun živin. Dožívá se až obvykle zhruba 70 let, odhadovaný maximální možný věk se pohybuje kolem 100 let a vydrží bez potravy asi 10 až 12 let (kdy přežívá díky tukovým zásobám). Turisté si jej mohou prohlédnout v Postojenských jeskyních, ve Slovinsku, kde je jednou z hlavních turistických atrakcí, nebo v jeskyni Vjetrenica v Bosně a Hercegovině.[zdroj?]

Anatomie

Dospělci dosahují velikosti kolem 20–25 cm, včetně ocasu, vzácně mohou dorůst i 35 cm. Jako jeskynní živočich téměř ztratil pigment. Zbarvení těla je jednobarevně narůžovělé či růžovobílé. Má keříčkovité žábry.

Potrava

Živí se drobnými korýši.

Rozmnožování

Vajec bývá i 70, jsou lepena pod kameny a následně hlídána.

Odkazy

Reference

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. .
  2. JELÍNEK, Jan; ZICHÁČEK, Vladimír. Biologie pro gymnázia. 7. aktualizované. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2004. 574 s. S. 157. 
  3. http://rsbl.royalsocietypublishing.org/content/early/2010/07/20/rsbl.2010.0539
  4. guide in Postojna jama
  5. https://www.stoplusjednicka.cz/bezkonkurencni-rekordmani-hladu-kdo-vydrzi-nejdele-bez-jidla

Externí odkazy