V tomto článku prozkoumáme dopad Masakr na současnou společnost. Od svého vzniku hraje Masakr zásadní roli v různých sférách každodenního života, od politiky po populární kulturu. V průběhu let vyvolal Masakr debaty a kontroverze a byl také oslavován a uctíván miliony lidí po celém světě. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme, jak Masakr formoval způsob, jakým vnímáme svět a ovlivnil naše rozhodnutí a chování. Kromě toho prozkoumáme budoucnost Masakr a jak by jeho vývoj mohl nadále ovlivňovat naše životy v nadcházejících letech.
Masakr je termín sloužící většinou pro označení hromadného vyvražďování nebo hromadného krveprolití, ať už na lidech, či jiných živých organismech.[zdroj?] V méně používané konotaci značí situaci, která měla za následek velké ztráty na životech.
Masakr se nejčastěji používá ve spojení s hromadným zabíjením civilistů, či odzbrojených vojáků během válek, kteří nemají možnost se proti takovému jednání bránit, což se ve většině případů následně považuje za válečný zločin.[zdroj?]
Od genocidy, pogromu nebo etnických čistek se masakr liší v tom, že na rozdíl od nich se oběťmi masakru nestávají pouze příslušníci určité cílené rasy nebo etnika; na rozdíl od exterminace se masakr liší v tom, že není tolik systematický, programový a důsledný, ale spíše nahodilý a vycházející z aktuálního průběhu konfliktu.[zdroj?]
Slovo masakr se dostalo do češtiny přes němčinu ze starofrancouzského macecre, které odvozeno od macecrer ‘zabíjet, porážet (dobytek)’. Vzdálenější původ je dle Rejska nejistý.