Mezzosoprán
V příštím článku se ponoříme do fascinujícího světa Mezzosoprán. Od jeho počátků až po jeho dnešní dopad prozkoumáme všechny aspekty související s Mezzosoprán. V tomto směru budeme analyzovat jeho význam, jeho výzvy a možná řešení. Mezzosoprán je téma, které vyvolalo velký zájem v různých oblastech, a proto se mu v tomto článku pokusíme věnovat co nejúplněji a nejobjektivněji. Dále budeme klást zvláštní důraz na její význam pro společnost obecně a zdůrazníme její vliv na různé aspekty našeho každodenního života. Připojte se k nám na této prohlídce Mezzosoprán a objevte vše, co toto téma nabízí!
Mezzosoprán (z ital. mezzosoprano; mezzo – půl, sopra – nahoře) je hlasový obor ležící mezi sopránem a altem. Nejčastěji je zpíván ženami a dětmi, v dřívějších dobách i kastráty. Oproti sopránu má temnější barvu tónu a níže položený tónový rozsah. Rozsah mezzosopránu je přibližně malé g – a² (b²).
Mezzosopránové role v operách
Především v barokních operách jsou rozšířené tzv. kalhotkové role, ve kterých mezzosopranistky zpívají role mladých mužů, např. Cherubino v Mozartově Figarově svatbě. I v pozdějších operách se takové role vyskytují, mezi nimi Oskar ve Verdiho Maškarním plese a Oktavián v opeře Richarda Strausse Růžový kavalír.
Jednou z nejznámějších mezzosopránových rolí je Carmen ve stejnojmenné opeře Georgese Bizeta. Z dalších rolí lze jmenovat mj. postavu Dalily v opeře Samson a Dalila, kterou složil Camille Saint-Saëns.
Mezzosopranistky
K mezzosopranistkám 19. století patřily sestry Maria Malibranová a Pauline Viardotová, ve 20. století se jednalo např. o Agnes Baltsaovou, Teresu Berganzovou a Jelenu Obrazcovovou.
Mezi české mezzosopranistky patří Magdalena Kožená, Štěpánka Pučálková, Edita Randová či Dagmar Pecková. Na světových operních scénách působí v tomto hlasovém oboru mj. Švédka Anne Sofie von Otter, Italky Cecilia Bartoli a Daniela Barcellona, Američanka Joyce DiDonato či Lotyška Elīna Garanča.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu mezzosoprán na Wikimedia Commons
