V dnešním světě se Michael Stanley Whittingham stává stále aktuálnějším tématem zájmu. S rozvojem technologií a globalizací nabyl Michael Stanley Whittingham v moderní společnosti nebývalého významu. Od svého vzniku až po dnešní dopad byl Michael Stanley Whittingham předmětem studia, debat a zájmu různých sociálních aktérů. V tomto článku prozkoumáme význam a důsledky Michael Stanley Whittingham v různých aspektech našeho každodenního života, od jeho vlivu na ekonomiku až po jeho dopad na kulturu a mezilidské vztahy. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty Michael Stanley Whittingham a jeho roli při utváření dnešního světa.
M. Stanley Whittingham | |
---|---|
Rodné jméno | Michael Stanley Whittingham |
Narození | 22. prosince 1941 (82 let) Nottingham |
Alma mater | New College Stanfordova univerzita Stamford School |
Povolání | chemik, inženýr a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Binghamton University Schlumberger Exxon Research & Engineering Company |
Ocenění | Norman Hackerman Young Author Award (1971) Clarivate Citation Laureates (2015) Nobelova cena za chemii (2019) společník Královské společnosti (2021) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Michael Stanley Whittingham (* 22. prosince 1941 Nottingham) je anglicko-americký chemik. V roce 2019 dostal Nobelovu cenu za chemii, a to za „vývoj lithium-iontových baterií“. V současnosti je profesorem na Binghamton University. Vystudoval chemii na Oxfordské univerzitě, magisterský titul získal v roce 1967. Postgraduální studium absolvoval na Stanfordově univerzitě. Poté 16 let pracoval pro firmu Exxon, další čtyři roky pro petrochemickou společnost Schlumberger. Poté nastoupil na Binghamton University. Whittingham vyvinul v 70. letech první funkční lithiovou baterii vůbec.