V dnešním světě získal Milunka Savić velký význam v různých oblastech každodenního života. Od svého vzniku upoutal Milunka Savić pozornost mnoha lidí díky svému dopadu a vlivu v různých aspektech. K jeho popularitě přispělo několik faktorů, jako je jeho význam v pracovním prostředí, jeho relevance ve společnosti, jeho dopad na technologie nebo jeho vliv na současnou kulturu. V tomto článku dále prozkoumáme, jakou roli dnes Milunka Savić hraje a jak dokázal zaujmout tolik lidí po celém světě.
Milunka Savić | |
---|---|
Fotografie během první světové války | |
Narození | 28. června 1892 Koprivnica, Novi Pazar, Srbské království |
Úmrtí | 5. října 1973 (ve věku 81 let) Bělehrad, Jugoslávie |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | četařka |
Doba služby | 1912–1919 |
Sloužil | Srbské království Království SHS |
Války | Druhá balkánská válka První světová válka |
Bitvy | Bitva na Kolubaře |
Vyznamenání | Řád čestné legie Řád sv. Jiří Řád sv. Michala a sv. Jiří Croix de guerre |
multimediální obsah na Commons |
Milunka Savić (srbsky Милунка Савић; 28. června 1892 Koprivnica – 5. října 1973 Bělehrad) byla srbská bojovnice a válečná hrdinka, která se zúčastnila bojů druhé balkánské a první světové války. Je považována za ženu, která dosáhla největšího množství vojenských vyznamenání v historii.
Do srbské armády vstoupila v roce 1913, kdy během mobilizace v rámci druhé balkánské války zastoupila svého bratra, ostříhala si vlasy a úspěšně se před odvodní komisí vydávala za muže. Posléze se vyznamenala během bojů s Bulhary a byla povýšena na kaprála. Po zranění hrudníku a hospitalizaci však bylo odhaleno její pravé pohlaví. Bylo jí nabídnuto, aby se stala zdravotní sestrou, což odmítla. V bojích první světové války se zúčastnila bitvy na Kolubaře i ústupu srbské armády na Korfu. Poté bojovala na soluňské frontě a při bitvě na řece Crna na podzim roku 1916 sama zajala 23 bulharských vojáků. Během války byla několikrát dekorována vojenskými řády a vyznamenáními a byla povýšena do hodnosti četaře. Po válce byla v roce 1919 demobilizována, načež se přestěhovala do Bělehradu. Za druhé světové války byla deset měsíců držena v koncentračním táboře Banjica. Zemřela v Bělehradě v roce 1973.
V roce 2022, power metalová skupina Sabaton na její počest udělala píseň se jménem Lady Of The Dark.