V tomto článku se ponoříme do tématu Mladá Bosna, které díky své aktuální aktuálnosti zaujalo akademiky, odborníky i širokou veřejnost. Od svých počátků až po důsledky v různých oblastech byl Mladá Bosna předmětem debat a studií, které generovaly různé typy názorů a perspektiv, které obohacují současné panorama. Prostřednictvím podrobné analýzy se snažíme poskytnout čtenáři širokou a úplnou vizi Mladá Bosna, která se zabývá jeho nejdůležitějšími aspekty, abychom osvětlili toto velmi zajímavé téma.
Mladá Bosna (srbsky Млада Босна, Mlada Bosna) byla radikální revoluční organizace jihoslovanské mládeže z Bosny a Hercegoviny před první světovou válkou.
Název skupiny byl odvozen od díla italského filozofa Giuseppe Mazziniho, který založil vizionářské hnutí Mladá Evropa, jehož mottem bylo: „Každému národu jeho stát.“ Z tohoto politického proudu mj. částečně vycházeli také členové české Národní strany svobodomyslné, tzv. „mladočeši“.
Cílem skupiny bylo odtržení od Rakouska-Uherska či jeho rozpad. Člen Mladé Bosny Gavrilo Princip spáchal 28. června 1914 (v den významného pravoslavného svátku Vidovdan) atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželku Žofii Chotkovou. Tato událost prakticky znamenala záminku k rozpoutání první světové války.
Organizace spolupracovala s tajnou organizací Černá ruka, napojenou na vojenskou rozvědku Srbského království, nebo také s jinými omladinskými organizacemi v rámci Rakouska-Uherska, v českých zemích tzv. Českoslovanská omladina.