V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Moravanská venuše, tématu, které v průběhu let vyvolalo zájem a debaty. Od jeho počátků až po jeho dopad na dnešní společnost prozkoumáme všechny relevantní a kontroverzní aspekty kolem Moravanská venuše. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé pohledy a interpretace, které existují o Moravanská venuše, a ponoříme se do jejích důsledků a důsledků. Podobně se ponoříme do nejnovějšího výzkumu a pokroku, kterého bylo dosaženo ve vztahu k Moravanská venuše, a poskytneme aktualizovanou a úplnou vizi tohoto vzrušujícího tématu.
Moravanská venuše | |
---|---|
Základní informace | |
Vznik | 208. století př. n. l. |
Typ | Venuše |
Hnutí | Paleolitické umění |
Vlastnosti | |
Medium | Mamutovina |
Umístění | |
Umístění | Slovenské národní muzeum |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Moravanská venuše je pravěká, 7,5 cm velká Venuše vyřezaná z klu mamuta v období gravettienské kultury okolo r. 22 800 př. Kr. Vyoral ji rolník Štefan Hulman-Petrech v době první republiky na tábořišti lovců mamutů v Moravanech nad Váhom, poblíž slovenských Piešťan.
Sošku získal německý archeolog Lothar Zotz, který pak za války zkoumal naleziště. V šedesátých letech díky odlitku venuše v Musée de l'Homme inicioval Emanuel Vlček[zdroj?] resp. Juraj Bárta nalezení a návrat originální sošky z Německa na Slovensko. Dnes ji uchovává Ponitranské muzeum v Nitře.