V tomto článku se budeme zabývat dopadem Národní parlamentní knihovna Japonska na současnou společnost a analyzovat její ekonomické, sociální a kulturní důsledky. Národní parlamentní knihovna Japonska se stal tématem zájmu pro akademiky, odborníky i laickou veřejnost díky své relevanci v dnešním světě. V dalších částech bude zkoumán vývoj Národní parlamentní knihovna Japonska v průběhu času, stejně jako jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Stejně tak budou zkoumány různé názory a postoje k Národní parlamentní knihovna Japonska s cílem nabídnout ucelenou a pluralitní vizi tohoto fenoménu.
Národní parlamentní knihovna Japonska | |
---|---|
Hlavní budova knihovny v Tokiu | |
Stát | Japonsko |
Poloha | Nagatačó, Japonsko |
Souřadnice | 35°40′42″ s. š., 139°44′39″ v. d. |
Knihovní fond | |
Velikost fondu | 43 426 450 konkrétní objekt |
Další informace | |
Webové stránky | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Národní parlamentní knihovna Japonska (japonsky 国立国会図書館, Kokuricu kokkai tošokan) je jediná národní knihovna v Japonsku. Vznikla zákonem v roce 1948 při japonském parlamentu (Kokkai), po vzoru americké Library of Congress. Vznikla na základě tří starších knihoven, dvou knihoven při horní a dolní komoře parlamentu a Imperiální knihovny, jež byla založena ministerstvem školství roku 1872. U vzniku knihovny v roce 1948 stál politik Tokudžiró Kanamori a filozof Masakazu Nakai. Národní parlamentní knihovna má dvě hlavní sídla, v Tokiu (ve čtvrti Nagatačó, sídlo otevřeno 1961) a v Kjóto (Kansai-kan). V tokijské čtvrti Ueno je shromážděna sbírka literatury pro děti. Nejvzácnější součástí sbírek je 6000 dokumentů ze šógunátu Tokugawa, 8000 lékařských rukopisů z období Edo, či čínské texty z období dynastie Čching.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku National Diet Library na anglické Wikipedii.