Olešnické knížectví
V tomto článku budeme hovořit o Olešnické knížectví, tématu, které je předmětem debat a diskuzí již dlouhou dobu. Olešnické knížectví je téma, které vzbudilo zvědavost a vyvolalo protichůdné názory v různých oblastech. Nezáleží na tom, zda jste odborníkem v oboru nebo se o něm prostě chcete dozvědět více, tento článek vám poskytne podrobné a relevantní informace o Olešnické knížectví. Prozkoumáme různé aspekty související s Olešnické knížectví, od jeho historie a vývoje až po jeho dopad na dnešní společnost. Kromě toho se podíváme na některé z různých pohledů, které existují kolem Olešnické knížectví, a na to, jak k němu bylo přistupováno v různých kontextech. Připravte se na ponoření do fascinujícího světa Olešnické knížectví a objevte vše, co toto téma nabízí!
| Olešnické knížectví Herzogtum Oels (de) Księstwo Oleśnickie (pl)
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
.jpg)
.svg){kind=small}
Olešnické knížectví (latinsky Ducatus Olsnensis, polsky Księstwo Oleśnickie, německy Herzogtum Oels) bylo jedním ze slezských knížectví s centrem v Olešnici.
Historie
Území knížectví bylo původně součástí Vratislavského knížectví, a po konfliktu mezi slezskými Piastovci Jindřichem III. Hlohovským a Jindřichem V. Tlustým se roku 1294 stalo součástí Hlohovského knížectví. Jako samostatné knížectví vzniklo roku 1313 při dělení Hlohovska mezi syny Jindřicha III., s tím, že se prvním knížetem stal jeho syn Boleslav. Po Boleslavově smrti roku 1321 se stal knížetem jeho bratr Konrád I., který roku 1329 složil lenní hold českému králi Janu Lucemburskému. Od té doby až do roku 1742 bylo knížectví součástí Zemí Koruny české.
Roku 1492 smrtí knížete Konráda X. Bílého vymřela hlohovská větev Piastovců a knížectví bylo koupeno roku 1495 pány z Poděbrad, potomky krále Jiřího z Poděbrad, kteří knížectví vládli až do roku 1647. Po nich knížectví zdědili Württemberkové a roku 1792 vévodové brunšvicko-lüneburští.
Seznam olešnických knížat
Piastovci
- 1320–1366 Konrád I.
- 1366–1403 Konrád II.
- 1403–1412 Konrád III.
- 1412–1450 spoluvládci: Konrád IV., Konrád V., Konrád VI. a Konrád VII. Bílý Starý
- 1450–1471 spoluvládci: Konrád VIII. Černý a Konrad IX. Mladší
- 1471–1492 Konrad X.
Poděbradové
- 1495–1498 Jindřich I.
- 1498–1502 Jiří I.
- 1498–1511 Albrecht I. a
- 1498–1536 Karel I.
- 1536–1565 spoluvládci: Jáchym I., Jindřich II., Jan I. a Jiří II.
- 1565–1617 Karel II.
- 1617–1647 Karel Bedřich I.
Württemberg-Weiltingen
- 1649–1664 Silvius I. Nimrod
- 1664–1668 Karl Ferdinand († 1669)
- 1668–1697 Silvius II. Friedrich
- 1697–1704 Christian Ulrich I.
- Julius Siegmund († 1684)
- Karl († 1745)
- 1704–1744 Karl Friedrich II. († 1761)
- 1744–1792 Karl Christian Erdmann
Welfové (Braunschweig-Lüneburg)
- 1792–1805 Friedrich August I.
- 1805–1815 Friedrich Wilhelm I.
- 1815–1824 spoluvládci: Karl IV. a Wilhelm I.
- 1824–1884 Wilhelm I.
1884 konec knížectví
Odkazy
Literatura
- CONRADS, Norbert, ed. Schlesien, Berlin 1994, ISBN 3-88680-200-0
- ŠANDERA, Martin. Jindřich I. Minsterberský – První hrabě Kladský a jeho majetková základna. In: Kladský Sborník 6 (2004), s. 14.
- WECZERKA, Hugo, ed. Handbuch der historischen Stätten Schlesien, Stuttgart 1977, ISBN 3-520-31601-3.
- ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 80-7277-172-8.
- ŽUPANIČ, Jan. Dědici Poděbradů - württemberští vévodové ve Slezsku. Historický obzor, 2003, 14 (9/10), s. 194–204. ISSN 1210-6097.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Olešnické knížectví na Wikimedia Commons
