Mluvit o Poloostrov je téma, které vyvolalo zájem a debatu v různých oblastech. Od svého dopadu na společnost až po jeho význam v historii byl Poloostrov předmětem studia a výzkumu v různých oborech. Postupem času se Poloostrov vyvíjel a získal na významu v různých kontextech, což vedlo k hlubší a podrobnější analýze jeho významu a vlivu na náš každodenní život. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Poloostrov a jeho dnešní relevanci, mimo jiné zvážíme jeho dopad na kulturu, ekonomiku a politiku.
Poloostrov je geografický útvar, výběžek pevniny do moře nebo do jezera, který je ze tří stran (resp. z většiny svého obvodu, nikoliv ale zcela) obklopen vodou. Obvykle je zakončen jedním nebo více mysy. Poloostrov může být na kontinentu, na ostrově nebo i výběžkem většího poloostrova. S ostatní pevninou je spojen tzv. šíjí. Vymezení poloostrovní šíje nebo vůbec zařazení některých částí pevniny mezi poloostrovy může být sporné (Evropa, Balkán, Patagonie, Aljaška).
Zvláštní typy
kosa – dlouhý úzký poloostrov vytvořený akumulací materiálu unášeného mořskými nebo říčními proudy.
tombolový poloostrov – poloostrov napojený na pevninu jen nízkým tombolem. Bývá-li při přílivu zaplavováno, jedná se o tzv. přílivový ostrov.
↑Evropu samotnou je možno také označit jako obrovský poloostrov Eurasie. Dělicí linie (šíje) by mohla vést mezi Bílým a Azovským mořem, nebo v užším pojetí mezi Baltským a Černým mořem (do takto vymezeného „Evropského poloostrova“ by nepatřila Skandinávie).
↑Za jeho geografickou hranici vůči zbytku Evropy se zpravidla označuje říční systém Dunaj–Sáva–Kupa/Krka (nejzápadnější úsek je sporný), což ale neodpovídá pojetí šíje jako nejkratší spojnice na „krku“ poloostrova. Je navíc sporné, zda území s tak širokým napojením na pevninu lze vůbec technicky považovat za poloostrov.