Pravobřežní Ukrajina
Dnes je Pravobřežní Ukrajina tématem, které upoutalo pozornost jednotlivců všech věkových kategorií a prostředí. Postupem času Pravobřežní Ukrajina prokázal svou relevanci v akademické, profesní a sociální oblasti a motivoval odborníky k prohloubení studia. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a aspekty související s Pravobřežní Ukrajina s cílem poskytnout komplexní a aktualizovaný pohled na toto téma. Od jeho vzniku až po jeho dopad na moderní společnost prozkoumáme, jak se Pravobřežní Ukrajina v průběhu let vyvíjel a jak je dnes zdrojem zájmu a výzkumu.
Pravobřežní Ukrajina (ukrajinsky Правобережна Україна) je označení části ukrajinského území na pravém břehu Dněpru, které po andrušovském míru (1667) mezi Polskem a Ruskem zůstalo součástí Polsko-litevské unie (Rzeczpospolita), zatímco Levobřežní Ukrajina se stala součástí Rusi.
Termín neoznačuje veškeré současné ukrajinské území na západ od Dněpru, nýbrž jen Volyň, Podolí a části současné Kyjevské, Čerkaské a Kirovohradské oblasti. Halič byla pevnou součástí Rzeczipospolité a nepočítala se k Ukrajině, Zakarpatská Ukrajina a Bukovina patřily Uhrám. Převažovalo ukrajinské obyvatelstvo pravoslavného nebo řecko-katolického ritu, jež bylo poddáno převážně polonizované a k římskému katolictví konvertované šlechtě.
