V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Rakousko-turecká válka (1663–1664). Od svého vzniku až po dnešní vývoj toto téma vzbudilo nebývalý zájem mnoha lidí po celém světě. Prozkoumáme různé aspekty, díky kterým je Rakousko-turecká válka (1663–1664) tak relevantní v dnešní společnosti, a jak ovlivnil různé oblasti každodenního života. Kromě toho budeme analyzovat různé pohledy a názory odborníků na toto téma s cílem poskytnout našim čtenářům ucelenější a obohacující vizi. Připravte se na fascinující cestu přes Rakousko-turecká válka (1663–1664)!
Čtvrtá rakousko-turecká válka | |||
---|---|---|---|
konflikt: Osmansko-habsburské války | |||
zobrazení bitvy u Szentgotthárdu | |||
Trvání | 17. duben 1663 – 10. srpen 1664 | ||
Místo | Uhersko | ||
Výsledek | Vasvárský mír | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
Síla | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čtvrtá rakousko-turecká válka, někdy označovaná také první turecká válka, bylo vojenské střetnutí mezi habsburským soustátím a Osmanskou říší vedená v letech 1663 až 1664.
Válku Habsburkům vyhlásil turecký sultán Mehmed IV. v dubnu roku 1663. Jeho vojska překročila Dunaj a nedaleko Štúrova porazila narychlo svolanou zemskou hotovost. Poté se vydala k pevnosti Nové Zámky, kterou oblehla. Pevnost padla po více než měsíčním obléhání v září 1663. K rozhodujícímu střetnutí konfliktu došlo 1. srpna 1664 v bitvě u Mogersdorfu či Szentgotthárdu, kde Turci utrpěli těžkou porážku a museli se stáhnout. Přestože měl Leopold I. strategickou výhodu, kvůli nedostatku financí na vydržování armády podepsal 10. srpna téhož roku s Osmany pro něj nevýhodný mír ve Vasváru, ve kterém uznal tureckou kontrolu nad Novými Zámky a Sedmihradskem.
Následkem podepsání nevýhodného míru vypuklo roku 1664 v Uhersku Wesselényiho spiknutí.