Sèvreská smlouva
V dnešním světě se Sèvreská smlouva stalo tématem velkého významu a zájmu. Postupem času získal Sèvreská smlouva větší význam v různých oblastech, od technologie po politiku, včetně kultury a umění. Odborníci i široká veřejnost projevili rostoucí zájem dozvědět se více o Sèvreská smlouva, jeho důsledcích, výzvách a příležitostech. V tomto článku prozkoumáme Sèvreská smlouva do hloubky, analyzujeme jeho různé aspekty a jeho dopad na dnešní společnost. Od jeho vzniku až po budoucí projekci se ponoříme do podrobné analýzy, která nám umožní plně porozumět důležitosti Sèvreská smlouva dnes.
Sèvreská smlouva je mírová smlouva a součást Pařížských předměstských smluv, podepsaná mezi státy Dohody a Osmanskou říší 10. srpna 1920 v Sèvres. Osmanská říše se v ní vzdala všech nároků na neturecká území. Turecko podle smlouvy ztratilo 4/5 svého území (v Evropě mu zůstalo jen území hlavního města a úzký pruh kolem úžin Bospor a Dardanely, které měly být demilitarizovány a postaveny pod správu Společnosti národů). Kromě reparací musel sultán souhlasit s omezením armády na 50 000 mužů a se zabavením válečného loďstva.
Mír ze Sèvres byl především kvůli ziskům Řecka (většina ostrovů v Egejském moři a východní Thrákie) jednoznačně odmítnut tureckými nacionalisty a parlament jej odmítl ratifikovat. Po kemalistické revoluci a řecko-turecké válce došlo roku 1923 k revizi mírové smlouvy v Lausanne.
10. srpna 1920 byl osmanský sultán Velkou Británií a jejími spojenci donucen k podepsání mírové smlouvy, která turecké území redukovala na Istanbul a oblast okolo Marmarského moře a vytvářela z Turecka de facto loutkový stát. Tato dohoda však nebyla uznána národní tureckou vládou, která tou dobou už byla jedinou relevantní silou nezávislou na sultánovi i silách Dohody.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sèvreská smlouva na Wikimedia Commons
