Dnes je Srbský despotát téma velkého významu a zájmu pro velkou část populace. Tato problematika upoutala pozornost odborníků, vědců a profesionálů z různých oblastí, kteří věnovali svůj čas a úsilí její analýze z různých přístupů. Kromě toho Srbský despotát vyvolal ve společnosti debatu, která dala vzniknout protichůdným názorům a odlišným postojům. Vzhledem k této situaci je důležité prohloubit naše znalosti o Srbský despotát a prozkoumat jeho důsledky v různých kontextech. Za tímto účelem se tento článek bude podrobně a kriticky zabývat Srbský despotát, aby nabídl ucelenou vizi tohoto aktuálního tématu.
Srbský despotát Српска деспотовина Srpska despotovina
| |||||||
Geografie
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Státní útvar | |||||||
srbský dinár
| |||||||
Státní útvary a území | |||||||
Srbský despotát (srbsky Српска деспотовина, Srpska despotovina) byl v první polovině 15. století srbský státní útvar středověku. Ačkoli se bitva na Kosově poli z roku 1389 obecně považuje za konec středověkého Srbska, tak tento despotát, který byl nástupcem Srbské říše a moravského Srbska, přežil dalších sedmdesát let, a předtím, než byl roku 1459 dobyt osmanskými Turky, zažil kulturní a politickou renesanci. I po dobytí nadále formálně existoval v exilu v Uhersku až do poloviny 16. století. Pavle Bakić byl posledním srbským despotou, který byl uznán jak osmanskou, tak habsburskou říší.