Sundský průliv
Ve světě Sundský průliv vždy existoval neustálý a neustále se vyvíjející zájem. Ať už mluvíme o historické osobnosti, kulturním fenoménu nebo vědeckém tématu, Sundský průliv tak či onak zanechal na lidstvu stopy. Jeho vliv se postupem času rozšířil a působí dodnes. V tomto článku podrobně prozkoumáme důležitost Sundský průliv a to, jak formovala naši společnost, a také důsledky, které má pro budoucnost. Od svých počátků až do současnosti vyvolal Sundský průliv nespočet diskusí, debat a studií, které se snaží porozumět jeho rozsahu a smyslu v životě lidí.
| Sundský průliv | |
|---|---|
 | |
| Geografie | |
| Souřadnice | 5°58′13″ j. š., 105°46′11″ v. d. |
| Správa regionu | |
| Stát |  Indonésie |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sundský průliv (indonésky Selat Sunda, nizozemsky Straat Soenda) je průliv mezi indonéskými ostrovy Sumatra a Jáva. Spojuje Jávské moře s Indickým oceánem. Jméno pochází od názvu Pasundan, který označuje Západní Jávu. V nejužším místě je průliv široký 24 kilometrů. Průliv je mělký, největší hloubka dosahuje 20 metrů.
Na místě dnešní sopky Anak Krakatau se nacházela sopka Krakatoa, která byla zničena při mohutné erupci v roce 1883.
V noci z 28. února na 1. března 1942 došlo u severního ústí průlivu k bitvě mezi ustupujícími spojeneckými křižníky a japonským západojávským invazním svazem.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sundský průliv na Wikimedia Commons
