V tomto článku se budeme zabývat problémem Svobodný stát Kongo z různých úhlů pohledu s cílem nabídnout komplexní a kompletní vizi této záležitosti. Svobodný stát Kongo je v dnešní společnosti velmi aktuální téma, které vyvolalo debaty, kontroverze a úvahy v různých oblastech. V několika následujících řádcích budeme analyzovat různé aspekty související s Svobodný stát Kongo, jako je mimo jiné jeho historie, jeho dopad na společnost, jeho etické implikace, jeho relevance v současném kontextu. Doufáme, že tento hloubkový průzkum umožní čtenáři získat širší a bohatší pochopení Svobodný stát Kongo a přispěje k obohacení znalostí o tomto tématu.
Svobodný stát Kongo État Indépendant du Congo Onafhankelijke Congostaat
| |||||||
Hymna Vers l'avenir | |||||||
Motto Travail et progrès („Práce a pokrok“) | |||||||
Geografie
| |||||||
Rozloha
|
2 345 410 km²
| ||||||
Nejvyšší bod
|
Mount Stanley (5 109 m)
| ||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Počet obyvatel
|
|||||||
Státní útvar | |||||||
Vznik
|
|||||||
Zánik
|
|||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Svobodný stát Kongo, či též Svobodný konžský stát, byla první kolonie na území dnešního Konga, existovala v letech 1885–1908.
Prvním Evropanem, který navštívil tyto kraje byl cestovatel Henry Morton Stanley, a to v 70. letech 19. století. Ten později přijal pověření belgického krále Leopolda II. k dalším průzkumům oblasti, které uskutečnil v letech 1879–1884. O rok později uznala Berlínská konference nároky Leopolda II. na toto území a téhož roku byl vytvořen tzv. Svobodný stát Kongo, fakticky osobní država krále Leopolda II.
Režim Leopolda II. v zemi se vyznačoval nebývalou brutalitou, jež mu nebyla nevlastní. Chod kolonie byl jednoznačně orientován na rabování bohatých přírodních zdrojů (např. kaučuku, slonoviny a minerálních zdrojů) a tomuto účelu sloužily různé velice kruté prostředky (časté bylo usekávání rukou). Uplatňovala je armáda jako hlavní moc v zemi a tak neuvěřitelně terorizovala místní obyvatelstvo.
Brutální zacházení s domorodým obyvatelstvem vyvrcholilo masakry a závažnost situace vedla nakonec k vyšetřování mezinárodní komisí v letech 1904–1905. Ta potvrdila nelidské zacházení s domorodci a pod tlakem veřejného mínění (mezi protestujícími byla řada evropských spisovatelů a také H. Morton Stanley) byl Leopold II. donucen přenechat území belgickému státu. Důležitou informací je i to, že dostal značné odstupné. Uvádí se, že v období let 1885–1908 bylo místní obyvatelstvo vyvražděno z poloviny, tj. na 10 milionů lidí zahynulo.