Vostok (polární stanice)
Téma Vostok (polární stanice) je téma, které v průběhu času vyvolalo zájem a debatu. Od svého vzniku Vostok (polární stanice) přitahoval pozornost akademiků, odborníků i fandů. V následujícím článku podrobně prozkoumáme nejdůležitější aspekty Vostok (polární stanice) a zaměříme se na jeho význam, vývoj a dopad v různých oblastech. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se budeme snažit poskytnout komplexní pohled na Vostok (polární stanice) se záměrem osvětlit jeho dopad na současnou společnost. Vostok (polární stanice) je bezpochyby téma, které si zaslouží důkladné prozkoumání a prostřednictvím tohoto článku se právě o to snažíme.
Vostok (rusky:Станция Восток) je ruská výzkumná stanice ve Východní Antarktidě, nedaleko jižního pólu nedostupnosti, což z ní činí nejizolovanější výzkumnou stanici na kontinentě. Její nadmořská výška je 3488 m. V roce 1983 zde naměřili absolutně nejnižší teplotu na Zemi, −89,2 °C.
Poloha stanice poblíž jižního magnetického pólu z ní dělá ideální místo ke zkoumání zemské magnetosféry. Dále se zabývá studiem slunečního záření, geofyzikou, medicínou a klimatologii.
Stanice byla dokončena v roce 1957 a nepřetržitě fungovala do roku 1994, kdy byla dočasně vyřazena z provozu. Dnes stanici využívají vědci z Ruska, Francie a USA. Je zásobována pomocí speciálních konvojů, které na stanici jednou ročně dovážejí potraviny, palivo a další materiál ze 1410 kilometrů vzdálené polární stanice Mirnyj.
Pod stanicí leží v hloubce 4000 m jezero Vostok, největší známé subglaciální jezero na světě. Jeho rozloha je 14 000 km².
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.antarctica.ac.uk . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-21.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vostok na Wikimedia Commons
