V tomto článku prozkoumáme Zadunajské středohoří a jeho dopad na dnešní společnost. Zadunajské středohoří je téma, které v poslední době vyvolalo velký zájem, protože jeho vliv zasahuje do různých oblastí každodenního života. Od svého vzniku podnítil Zadunajské středohoří debaty a úvahy v různých sektorech, což vedlo k hloubkové analýze jeho důsledků. V tomto smyslu je zajímavé dozvědět se více o Zadunajské středohoří a jak se vyvíjel v průběhu času, stejně jako o jeho relevanci v současném kontextu. Proto se v následujících řádcích ponoříme do mnoha aspektů Zadunajské středohoří a jeho role v současné společnosti.
Zadunajské středohoří Dunántúli-középhegység | |
---|---|
Bakoňský les | |
Nejvyšší bod | 756 m n. m. (Pilis) |
Délka | 200 km |
Rozloha | 7200 km² |
Nadřazená jednotka | Panonská pánev |
Sousední jednotky | Malá dunajská kotlina, Velká dunajská kotlina, Zadunajská pahorkatina, Západomaďarské předhůří |
Podřazené jednotky | Bakoňský les, Vértes, Gerecse, Pilišské vrchy, Budínské vrchy |
Světadíl | Evropa |
Stát | Maďarsko |
Povodí | Dunaj |
Souřadnice | 47°10′ s. š., 18°5′ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zadunajské středohoří (maďarsky Dunántúli-középhegység, též "Západní středohoří", Nyugati-középhegység) je pás vrchovin v západním Maďarsku. Táhne se od jihozápadu na severovýchod, od severního břehu jezera Balaton po Dunajské ohbí.
Mezi jeho součásti patří Bakoňský les, pohoří Vértes, Gerecse, Pilišské vrchy a Budínské vrchy. Jako součást Zadunají se do něj někdy počítají i Vyšehradské vrchy, které ale geomorfologicky patří do Severomaďarského středohoří.