V dnešním světě se Alexej Alexejevič Abrikosov stalo tématem velkého významu a relevance. Existuje mnoho lidí, kteří jsou tak či onak ovlivněni Alexej Alexejevič Abrikosov, a proto je nezbytné přistupovat k tomuto problému z různých úhlů pohledu. V tomto článku se ponoříme do analýzy Alexej Alexejevič Abrikosov, prozkoumáme jeho důsledky, jeho vývoj v čase a jeho dopad na současnou společnost. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se budeme snažit dále porozumět Alexej Alexejevič Abrikosov a nabídnout nové pohledy a úvahy, které obohatí debatu na toto téma.
Alexej Alexejevič Abrikosov | |
---|---|
Abrikosov při přednášce | |
Narození | 25. června 1928 Moskva Sovětský svaz |
Úmrtí | 29. března 2017 (ve věku 88 let) Palo Alto |
Alma mater | Fyzikální fakulta Moskevské státní univerzity Ruská akademie věd |
Pracoviště | Landau Institute for Theoretical Physics (1965–1988) Institute for High Pressure Physics (1988–1991) Illinoiská univerzita v Urbana-Champaign Univerzita státu Utah Loughboroughská univerzita University of Illinois at Chicago Lomonosovova univerzita National University of Science and Technology Charkovský institut fyzikálních problémů Státní univerzita v Nižním Novgorodě Moskevský fyzikálně-technický institut Moskevská státní technická univerzita |
Obory | teoretická fyzika a fyzika kondenzovaného stavu |
Ocenění | Fritz London Memorial Prize (1972) Landau Gold Medal (1989) Nobelova cena za fyziku (2003) Leninova cena Státní cena SSSR … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Svetlana Bunkova |
Rodiče | Alexej Ivanovič Abrikosov |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexej Alexejevič Abrikosov (Алексей Алексеевич Абрикосов; 25. června 1928, Moskva – 29. března 2017, Palo Alto) byl ruský (resp. dříve sovětský) fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku (2003) za přínos v oblasti supravodičů.
Supravodiče II. typu nemohou být popsány pomocí teorie BCS. Teprve Abrikosov vytvořil teoretický popis těchto supravodičů. Jeho práce je schopna pomocí parametru uspořádání matematicky popsat, jak externí magnetické pole proniká materiálem a chování materiálu při zvyšování intenzity tohoto pole.