Neznělá postalveolární afrikáta

V tomto článku důkladně prozkoumáme fascinující svět Neznělá postalveolární afrikáta. Od jeho vzniku a vývoje až po jeho dopad na současnou společnost se ponoříme do všech relevantních aspektů souvisejících s Neznělá postalveolární afrikáta. Prostřednictvím podrobné a vyčerpávající analýzy se budeme snažit lépe porozumět tomu, co Neznělá postalveolární afrikáta znamená a jak ovlivnil způsob našeho myšlení, jednání a vztahu ke světu kolem nás. Od jeho důležitosti v akademické sféře až po jeho význam v populární kultuře, objevíme všechny tváře Neznělá postalveolární afrikáta a jeho roli při utváření naší současné reality.

Obrázek znaku IPA
Číslo IPA103 (134)
Znak IPA
Znak SAMPAtS
Česká fonetická transkripceč

Neznělá postalveolární afrikáta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem , pro zdůraznění současné artikulace lze zapsat s vázacím znakem t͡ʃ, číselné označení IPA je 103 (134), ekvivalentním symbolem v SAMPA je tS.

Charakteristika

  • Způsob artikulace: polotřená souhláska (afrikáta). Vytváří se současnou artikulací dvou hlásek - / a . Nejprve se vytvoří krátká uzávěra (okluze), která je vzápětí uvolněna. Vzduch poté proudí úžinou (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum.
  • Místo artikulace: zadodásňová souhláska (postalveolára), částečně palatizovaná (palatizace). Úžina se vytváří mezi jazykem a dásňovým obloukem a částečně i tvrdým patrem.
  • Znělost: neznělá souhláska - při artikulaci jsou hlasivky v klidu. Znělým protějškem je d͡ʒ.
  • Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
  • Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
  • Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

V češtině

V češtině se tato hláska zaznamenává písmenem Č, č.

Jako t͡ʃ se může vyslovovat i spojení psaného /t, d/ a /š/, např. ve slovech a rai , v pečlivé výslovnosti se však obě hlásky raději vyslovují odděleně: , .

V jiných jazycích

V polštině se tato hláska zaznamenává spřežkou Cz, cz, v němčině se zapisuje spřežkou Tsch, tsch.