Překlad

V dnešním světě je Překlad téma, které vyvolává velký zájem a debaty. Od svých počátků až do současnosti byl Překlad předmětem studia a úvah odborníků v různých oblastech. Její dopad na společnost, ekonomiku, kulturu a dokonce i politiku byl v průběhu času významný. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Překlad, analyzujeme jeho relevanci v současném kontextu a jeho možný vliv v budoucnu. Kromě toho prozkoumáme různé perspektivy a názory, které existují kolem Překlad, s cílem nabídnout širokou a kompletní vizi na toto téma.

Rosettská deska, klíč k rozluštění egyptských hieroglyfů
Tento článek je o lingvistickém významu. Další významy jsou uvedeny na stránce Překlad (rozcestník).

Překlad (translace) je písemný převod (zpravidla také psaného) originálního textu z jednoho jazyka do druhého provedený překladatelem. Rozlišuje se přitom především obor originálu, zda jde o text umělecký, odborný, populárně-naučný, administrativní, náboženský, návod na použití přístroje apod.

Na rozdíl od tlumočníka nemusí být překladatel rychlý, důležitá je hlavně faktická správnost a přesnost překladu a shodná srozumitelnost. Překladatel obvykle překládá z cizího jazyka do své mateřštiny, resp. do jazyka ovládaného na stejné úrovni. Potřebuje nadprůměrnou znalost obou jazyků, vyjadřovací schopnosti a kromě toho i znalosti oboru tématu textu, často i okolností vzniku textu, lingvistiky, stylistiky, literární teorie a teorie překladu, popř. dějin překladu. Zvláště při uměleckém překladu je důležitý navíc převod nejen obsahu, nýbrž i estetických hodnot textu a individuálního stylu autora originálu. Často jde více o nápodobu vyznění v cílovém jazyce, zejména, pokud jsou jazyky velmi odlišné.

Vědeckým zkoumáním v oblasti překladu (i tlumočení) se zabývá obor translatologie.

Tři druhy překladu

Ačkoliv je nejběžnější formou překladu převod mezi dvěma cizími jazyky, lze v zásadě rozlišovat tři druhy překladu (podle Romana Jakobsona):

  • interlingvální, tj. mezijazykový – nejznámější forma překladu
  • intralingvální, tj. vnitrojazykový – převod v rámci jednoho jazyka, např. modernizace starého textu, který by pro současného čtenáře téhož jazyka byl nesrozumitelný
  • intersemiotický, tj. meziznakový – převod mezi různými znakovými systémy, např. při filmové adaptaci románu

Související články

Externí odkazy