V tomto článku prozkoumáme do hloubky Pitirim Sorokin, téma, které v posledních letech vyvolalo velký zájem a debaty. Od jeho počátků až po jeho dopad na dnešní společnost prozkoumáme všechny aspekty související s Pitirim Sorokin, abychom poskytli komplexní a úplný přehled. Prostřednictvím rozhovorů, výzkumu a analýz se budeme snažit lépe porozumět tomuto tématu a jeho vlivu na různé oblasti každodenního života. Od svého významu v akademické sféře až po svou roli v populární kultuře, Pitirim Sorokin upoutal pozornost mnoha a vyvolal řadu otázek a obav, které se pokusíme v tomto článku zodpovědět. Připojte se k nám na této cestě objevování a učení o Pitirim Sorokin!
Pitirim Sorokin | |
---|---|
Pitirim Sorokin (1917) | |
Narození | 23. lednajul. / 4. února 1889greg. Turja |
Úmrtí | 10. února 1968 (ve věku 79 let) Winchester |
Povolání | sociolog, filozof, vysokoškolský učitel, politik a spisovatel |
Alma mater | Petrohradská státní univerzita |
Témata | sociologie, kriminologie, etnografie, politická filozofie, filozofie kultury a kulturní antropologie |
Ocenění | čestný doktor Národní autonomní univerzity v Mexiku (1951) |
Děti | Peter Sorokin Sergei Sorokin |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pitirim Aleksandrovič Sorokin (rusky Питирим Александрович Сорокин; 23. lednajul./ 4. února 1889greg., Turja – 11. února 1968, Winchester) byl komi-rusko-americký sociolog a teoretik kultury. Jako akademický a politický aktivista v Rusku emigroval do Spojených států v roce 1923. Na Harvardově univerzitě založil katedru sociologie. Stejně jako C. W. Mills byl hlasitým odpůrcem Parsonsovy teorie. Sorokin je také znám pro své příspěvky k sociální cyklické teorii.
Pitrim Sorokin se narodil ve skromných podmínkách na severoruském venkově v obci Turja (dnešní Komijská republika). Otcem byl Aleksander Sorokin a matkou Pelageja Vasiljevna Sorokinová. Elena Petrovna, rozená Baratynskaja se stala jeho manželkou.
Studoval univerzitu v Petrohradě a učil se sociologii. Sorokin byl třikrát uvězněn carským režimem ruského impéria a během ruské revoluce byl členem ruské prozatímní vlády[zdroj?]. Po říjnové revoluci se zabýval antibolševickými aktivitami, a proto byl vítěznou bolševickou vládou odsouzen k smrti; později byl tento trest zmírněn pouze na vyhoštění. Přechodnou dobu tehdy žil jako emigrant v Horních Černošicích u Prahy, kde byl podporován prezidentem Masarykem a dalšími českými politiky, jimž vzdává dík v úvodu své Sociologie revoluce, kterou začal psát již v Československu a již vydal jako první vědeckou publikaci v době, kdy působil na Minnesotské univerzitě. V roce 1930 přijal Sorokin americké státní občanství a začal působit na Harvardu, kde založil katedru sociologie. Mezi jeho žáky patřili např. Robert King Merton nebo Kingsley Davis.
«Válečně-socialistická společnost je společnost, kde vládní systém a jeho agenti regulují a normují chování a vzájemné vztahy občanů: jejich činnost, oblečení, byt, přesvědčení, počet dětí apod.»
V posledních letech přešel Sorokin k obsáhlejšímu studiu celé kultury a pokusil se o užití nové metody tzv. logické a do smyslu vnikající. Chápe civilizaci jako určitou premisu logicky sledovanou ve všech nebo ve většině svých institucí. Podle toho, zda převládá v kultuře rozmanitost, individualismus a změna nebo náboženství, nehybnost a kolektivní duch, rozeznává tzv. sensitivní (dříve sensativní) nebo ideovou kulturu. Dnes jsme podle Sorokina na sklonku obdoby kultury sensitivní, ovládající posledních 500 let a brzy nastoupí kultura ideová. Sorokin působil značně i na mladší českou sociologii.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pitirim Sorokin na anglické Wikipedii a Pitirim Alexandrovič Sorokin na slovenské Wikipedii.