V dnešním článku se ponoříme do Plazmid, tématu/osoby/události, která upoutala pozornost milionů lidí po celém světě. Je důležité, abychom důkladně pochopili, co je Plazmid a jak ovlivnila různé aspekty naší společnosti. V tomto článku prozkoumáme původ Plazmid, jeho současné implikace a možný budoucí vývoj. Kromě toho zdůrazníme význam, který má Plazmid dnes a jak ovlivnil různé oblasti našeho života. Plazmid je bezpochyby téma/osoba/událost, která si zaslouží být podrobně prozkoumána, a jsme nadšeni, že se můžeme ponořit do tohoto fascinujícího vesmíru.
Plazmid (též plasmid) je malá, většinou kruhová molekula DNA schopná replikace, která se přirozeně vyskytuje v cytoplazmě některých bakterií, archebakterií, méně obvykle i u eukaryot. Jedna bakteriální buňka může (v laboratorních podmínkách) obsahovat až několik stovek či vzácně až 3 000 molekul plazmidů. Jeden plazmid mívá velikost v rozmezí cca 1 000–200 000 párů bází.
Plazmidy obyčejně dosahují přibližně 1–5 % množství DNA ve srovnání s bakteriálním chromozomem. Mohou v sobě kódovat různé doplňující vlastnosti, které ovšem mohou být pro daný organismus velice důležité. Navíc se tyto vlastnosti snadno mohou šířit mezi jednotlivými bakteriemi – uplatňují se totiž při jednom typu horizontální výměny genetické informace, nazývaném konjugace.
Plazmidy jsou ve vědě velmi často používané jako tzv. vektory genetické informace – je možné do nich začlenit nějaký zájmový fragment DNA a následně tento plazmid určitým způsobem vložit do nějaké bakterie (či dokonce do kvasinky). Takový plazmid se – za určitých okolností – bude v hostitelském organismu udržovat a kopírovat.
Plazmid používaný jako vektor by měl obsahovat několik důležitých částí: