Sándor Ferenczi
V současné době se Sándor Ferenczi stalo tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu ve vědecké oblasti, Sándor Ferenczi upoutal pozornost milionů jedinců. Od svých počátků až po současnou evoluci byl Sándor Ferenczi předmětem studia a debat v různých oblastech a generoval nejrůznější názory a analýzy. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Sándor Ferenczi a jeho význam v současném kontextu s cílem porozumět jeho dopadu a významu v moderní společnosti.
| Sándor Ferenczi | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Fraenkel Sándor |
| Narození | 7. července 1873 Miskolc,  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 22. května 1933 (ve věku 59 let) Budapešť,  Maďarsko |
| Místo pohřbení | Farkasrét Jewish cemetery |
| Povolání | psychoanalytik, neurolog a lékař |
| Alma mater | Vídeňská univerzita (1890–1894) |
| Témata | psychoanalýza |
| Rodiče | Bernát Ferenczi |
| Vlivy | Sigmund Freud |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sándor Ferenczi (7. července 1873 Miskolc, Rakousko-Uhersko – 22. května 1933 Budapešť, Maďarsko), původním jménem Sándor Fränkel, byl maďarský psychoanalytik židovského původu, jeden z prvních žáků Sigmunda Freuda.
Život
Narodil se jako Sándor Fränkel židovským rodičům v rakousko-uherském Miškovci. Jeho rodiče byli polští Židé Baruch Fränkel a Rosa Eibenschütz, kteří si později příjmení pomaďarštili na Ferenczi.
Učení
Ferenczi v rámci psychoanalýzy usiloval především o rozšíření jejích možností léčby směrem k těžším psychopatologiím (psychóza), které Freud považoval za psychoanalyticky neléčitelné. Vytvořil některé ze základních konceptů psychoanalýzy – například pojem introjekce pochází od něj.[zdroj?] Ve dvacátých letech se však Ferenczi začal Freudovi vzdalovat. Jednak byl blízkým spolupracovníkem Otto Ranka, s jehož exkomunikací z psychoanalytického okruhu se smiřoval těžce, a pak se s Freudem neshodl v otázce sexuálně zneužívaných pacientů. Ferenczi považoval tvrzení svých pacientů o tom, že byly sexuálně zneužíváni v dětství, za pravdivé. Freud fakt sexuálních zneužití dětí nezpochybňoval, ale považoval Ferencziho důraz v této otázce za útok na svou teorii neurózy, neboť její základní kámen Freud položil tehdy, když pochopil, že vyprávění o zneužití (zejména u hysterek) je povětšinou neurotickou fantazií, a že neurotik se vyznačuje tím, že fantazie má na něj stejný účinek jako realita. Freud považoval Ferencziho názory za pokus renovovat jeho původní, předpsychoanalytickou teorii traumatu. Ferenczi přišel i s novinkami v oblasti techniky analýzy – domníval se, že psychoanalytik by měl být v léčbě mnohem aktivnější a empatický. Ferenczi ovlivnil řadu pofreudovských směrů v psychoanalýze, zejména interpersonální psychoanalýzu.
Odkazy
Literatura
- FERENCZI, Sándor: Klinický deník. Praha: Portál , 2014. ISBN 978-80-262-0626-2
- WOLMAN, B. B. (1977). International encyclopedia of psychiatry, psychology, psychoanalysis, & neurology. Aesculapius Publishers, New York.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sándor Ferenczi na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sándor Ferenczi
