V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti s cílem prozkoumat různé aspekty, významy a dopady, které tento koncept zahrnuje. Od jeho počátků až po jeho dnešní význam pokryjeme každý aspekt Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti podrobným a vyčerpávajícím způsobem s cílem poskytnout úplné pochopení tohoto tématu. Prostřednictvím analýz, úvah a konkrétních příkladů se snažíme čtenáři nabídnout ucelenou a obohacující vizi, která nám umožní proniknout hlouběji do znalostí Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti a jeho relevance v současném kontextu.
Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti | |
---|---|
Nástupce | Mezinárodní soudní dvůr |
Vznik | 1922 |
Zánik | 1946 |
Sídlo | Haag, Nizozemsko |
Souřadnice | 52°5′13,2″ s. š., 4°17′45,6″ v. d. |
Mateřská organizace | Společnost národů |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti (SDMS; anglicky Permanent Court of International Justice) byl prvním celosvětovým soudem. Založen byl na základě článku 14 Paktu Společnosti národů.
Statut Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti byl členy Společnosti národů přijat 16. prosince 1920 Signatárním protokolem a účinnosti nabyl 8. října 1921. Revidován byl jen jednou, v roce 1929, s účinností od roku 1936.
Soud sídlil v nizozemském Haagu v Paláci míru. Činnost započal 30. ledna 1922 a poslední zasedání se konalo 4. prosince 1939. Kvůli německé okupaci se přemístil do Ženevy, ale ve své činnosti už nepokračoval. Formálně byl rozpuštěn v roce 1946.
Jeho nástupcem se stal Mezinárodní soudní dvůr, který je však na rozdíl SDMS orgánem Organizace spojených národů (SDMS orgánem Společnosti národů nebyl).
V roce 1934 nizozemská poštovní správa pro potřebu soudního dvora opatřila řadu známek své země přetiskem COUR PERMANENTE DE JUSTICE INTERNATIONALE.